Třeba v Mikulově na Břeclavsku, kde nyní slouží patnáct strážníků, se jedno místo dlouhodobě nedaří obsadit. „Běžně k nám chodilo tak jedenáct žadatelů, letos poprvé nemáme z čeho vybírat. Snížení věkové hranice nám nepomůže,“ míní velitel Jiří Hamerník.

Také jeho kolega z Břeclavi, zástupce velitele Zdeněk Novák pozoruje, že zájemců o práci strážníka ubývá. „Měli jsme i výběrová řízení, do kterých se nepřihlásil nikdo. Nyní se otevírají dveře dalším zájemcům, ale až praxe ukáže, jestli to je správný krok,“ řekl Novák.

Ve Znojmě je z tabulkových padesáti pozic devět volných. „V polovině roku jsme zavedli náborové příspěvky, abychom zájemce motivovali,“ uvedl starosta Znojma Vlastimil Gabrhel.

Kdo splní zkoušky a stane se strážníkem, získá patnáct tisíc korun, což může být zajímavé zvláště pro čerstvé absolventy. Jenže osmnáctiletí se i tak nestanou plnohodnotnými členy. Nedostanou zbraň a nemohou řídit auto s modrými majáky. „U menších městských policií může být jízda se služebním vozem zásadní. Zbraň použijeme výjimečně, ale přece jenom lepší ji mít a nepoužít, než nemít v době, kdy ji potřebuju,“ vyjádřil se ředitel Městské policie v Hodoníně Jindřich Vašíček.

Další obavy se týkají vyzrálosti mladých kolegů. „Člověk osobnostní stabilitu získává až po osmnáctém roku života a s přibývajícími zkušenostmi,“ poukázal Novák.

Znojemská psycholožka Alena Kovaříková nižší věk jako překážku nevnímá. To, že mladý strážník nedostane zbraň, může podle ní sloužit jako pojistka. „Na druhé straně, pokud je člověk starší, neznamená to, že je emočně vyzrálejší a dokáže lépe kontrolovat sebe či krizovou situaci,“ upozornila odbornice.

Takoví uchazeči by navíc neměli projít přísným psychologickým vyšetřením. Kromě něj musí zájemci o práci strážníka splnit fyzické testy a zkoušku před komisí ministerstva vnitra.