Přihlášku do seznamu za Českou republiku podal Národní ústav lidové kultury ve Strážnici, v němž pracují právě bývalí studenti z Brna. Žádosti předcházela skoro dvouletá příprava. „Formulář má mnoho kritérií. Jev musí být správně a dobře popsán, včetně jeho historického vývoje, aby byla jasná jeho kulturní hodnota a přínos lidskému společenství na celosvětové úrovni,“ vysvětlil vedoucí univerzitního ústavu evropské etnologie Daniel Drápala.

Vědecký tým podle něj prováděl výzkum vývoje modrotisku a okolností, které vedly k jeho současné podobě. „Klíčovou podmínkou je, aby se na budoucí existenci techniky aktivně podíleli nositelé dané tradice,“ uvedl Drápala.

V celé České republice jsou dnes dvě fungující modrotiskové dílny. V Olešnici na Blanensku a ve Strážnici na Hodonínsku. „Už po několika dnech, co se modrotisk do seznamu dostal, pozorujeme zvýšený zájem o naši ruční výrobu. Zachováváme ale původní postup. Jelikož se jedná o ruční práci, není možné urychlit proces výroby,“ sdělil majitel olešnické dílny Jiří Danzinger mladší.

Tradici zdobit tmavě modrou látku bílým vzorem neudržují jen Moravané. Takzvanou nadnárodní nominaci proto podalo hned pět zemí. Pod vedením Rakouska se přidali i Slováci, Němci a Maďaři. „Je nezbytné sledovat, jak dopadl modrotisk v jiných státech. Každoročně jezdíme na setkání modrotisků do Rakouska, pořádáme tam jarmark,“ uvedl Danzinger.

V seznamu UNESCO jsou z jihu Moravy dosud zapsané pouze Lednicko-valtický areál, vila Tugendhat v Brně a jako nehmotné památky Jízda králů a Slovácký verbuňk.

MARIYA OSTRENKOVÁ