Ne všichni skladatelé jsou si však v tomto ohledu rovni. Zatímco například Mozartova hudba výboje značně potlačila, muzika Josepha Haydna měla stejný efekt pouze u žen a na mužské pokolení působila opačně. „Dopad akustických vlastností hudby se v některých aspektech liší mezi muži a ženami. Ženy jsou například citlivější na energetické vlastnosti hudby,“ uvedl vedoucí vědeckého týmu Ivan Rektor z brněnského výzkumného centra CEITEC.

K nápadu vědce výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity, z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, z Centra epilepsie I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií brněnské techniky přivedl termín Mozartův efekt.

Fakultní nemocnice Bohunice
Nemocnice na jihu Moravy se otevírají návštěvám. Jen ve dvou dnech

Pod ním se skrývá poznatek, že poslech Mozartovy hudby může vést ke krátkodobému zlepšení určitých schopností při řešení duševních úloh známé jako prostoročasové myšlení. Například Mozartovu Sonátu pro dva klavíry D dur, KV 448, lékaři také považují za možnou terapii některých neuropsychiatrických poruch. „Mozartova Sonáta pro dva klavíry D dur, KV 448 je od devadesátých let používaná pro testování takzvaného Mozartova efektu. Jako kontrastní skladbu jsme vybrali skladbu Haydnovu, protože se jedná o skladby z téhož období a dalo se předpokládat, že u epileptických posluchačů – žádný z nich nebyl milovníkem klasické hudby – nebudou vyvolávat rozdílné emoční reakce. Symfonii jsme srovnávali se sonátou kvůli testování akustických vlastností, které se u těchto dvou skladeb lišily,“ vysvětlil Rektor.

Koncert pro nastávající maminky

Mozartův efekt doposud testovali například u pacientů po cévní mozkové příhodě, mozkovém traumatu nebo s Parkinsonovou nemocí. Filharmonie Brno dokonce v minulosti uspořádala cyklus koncertů nazvaný Mozartův efekt pro nastávající maminky a jejich blízké.

Ilustrační foto.
Cizinci chtěli v Brně ukrást kolo. Hrozí jim vyhoštění

Antiepileptický efekt poslechu hudby by v budoucnu mohl sloužit jako neinvazivní stimulační léčebná metoda. Je však potřeba upřesnit parametry s terapeutickým účinkem, proto výzkum této problematiky v Centru pro epilepsie ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně a v CEITECu Masarykovy univerzity nadále pokračuje.

Epilepsie postihuje půl až jedno procento populace. Jedná se většinou o funkční poruchu mozku bez vadné tkáně, která by ji způsobovala. Vyskytnout se může v každém věku. „Epilepsie je záchvatovité onemocnění. V České republice v současnosti žije sedmdesát tisíc pacientů s aktivní epilepsií. Nemoc má řadu typů, epileptických syndromů a epileptických záchvatů. Většina pacientů se léčí antiepileptiky,“ uvedl v nové učebnici Patologie Josef Zámečník.