Možný šéf zdravotnictví Válek: Očkování proti covidu má zůstat dobrovolné

Je to jedna z projednávaných variant. Pokud tu nabídku dostanu, přijmu ji.

Nová vláda bude řízení země přebírat ve vrcholném bodě další covidové vlny. Jak bude nová koalice k situaci přistupovat?

Nacházíme se ve velmi špatné situaci. Máme ale více naočkovaných, méně mrtvých a toto spolu souvisí. V tomto směru chceme jít cestou pozitivní motivace.

Čili k otázce povinného očkování, která ve společnosti rezonuje stále více, se stavíte jak?

Tlak na očkování se v okolních zemích zvyšuje a je pouze otázkou času, kdy první země zavře své hranice pro neočkované. To je věc, ze které mám stále podstatně větší obavy než z povinného očkování. Za koalici Spolu však musím dodat, že trváme na tom, aby očkování nebylo povinné.

Slyšet lze i názory, že neočkovaní lidé na JIP by se měli na své hospitalizaci v situaci, kdy je vakcína dostupná zdarma v podstatě kdekoli a kdykoli, peněžně podílet. Co si o tom myslíte?

To jistě ne, to by si ji museli také platit ti, kteří se zraní pod vlivem alkoholu či návykové látky, kteří nepřiměřeně riskují… Tak bych mohl pokračovat. To by nebyla cesta správným směrem.

V čem budete ve vztahu ke covidu jiní než současná vláda?

Chceme k situaci přistupovat srozumitelně a předvídatelně. Vláda opatření neplánuje, vysvětluje je nesrozumitelně. Je potřeba učinit celou řadu kroků k větší proočkovanosti populaci. Rozhodně podporuji ty, které spočívají v pozitivní motivaci.

V čem ona zmíněná chaotičnost a nesrozumitelnost spočívá?

Vláda například oslovila AntiCovid tým, aby se setkával s vládními odborníky. Minulý týden jsme se potkali s odborníky ministerstva zdravotnictví. Požádali jsme je o informace stran další strategie a dodnes jsme je nedostali. Dozvídáme se je z televize a novin. Tento týden měla být ve čtvrtek v osm hodin ráno další schůzka. Poté, co jsme termín potvrdili, požádal pan ministr o přesunutí na pátek. Když jsme potvrdili i tento termín, požádal opět o přesun na čtvrtek od dvou do pěti hodin. Než jsme se k této změně mohli vyjádřit, požádal o další změnu, a to vše během jednoho týdne. A takto bohužel funguje celá organizace strategie vládních opatření.

Pokud se stanete ministrem, kam plánujete resort a zdravotnictví v zemi nasměrovat?

Rád bych k digitalizaci, k moderní, dostupné a kvalitní medicíně. K vytvoření klinických doporučených postupů, k spravedlivým úhradám pro poskytovatele. Prostě blíže a blíže k modernímu západoevropskému zdravotnictví. Obrovskou výhodou je, že máme špičkové a obětavé zdravotníky, což pandemie více než dostatečně prokazuje.

Můžete být konkrétnější?

Vše je v programovém prohlášení vlády a v programu zdravotnictví tak, jak jsme ho připravili. Namátkou lze zmínit, že budeme prosazovat co nejdostupnější zdravotnickou péči i v menších obcích a v méně obydlených oblastech. Stejně jako peněžní motivaci pro pacienty, kterým není cizí prevence nebo dobrovolné doplňkové připojištění k základnímu standardu.

Nadstandardní péče ve veřejném sektoru zdravotnictví je poměrně kontroverzní téma…

Nadstandardní péče ve zdravotnictví ale běžně funguje a například ve stomatologii je zcela běžné, že si vybíráte materiál podle jeho ceny. Je to podobné jako třeba u skel do brýlí nebo kontaktních čoček. Takže je to něco, co je součástí zdravotní péče v každé zemi, tedy i v naší republice. Jen si to prostě neuvědomujeme. A tak to vnímám i já.

Dostupná a spravedlivá péče. Co si pod těmi pojmi představit, například ve vztahu k pojišťovnám?

Pokud to řeknu stručně, tak stejná pravidla pro všechny a dostupnost kvalitní péče. To musí být podmínka. Pojišťovny svým klientům musí garantovat stejně kvalitní péči bez ohledu na to, kde se narodí.

V podcastu Insider jste zmínil, že byste se rád zaměřil na preventivní programy, jak by to mohlo vypadat?

Vždy je lepší, ale i levnější problémům přecházet. To je princip všech preventivních programů. Je proto nutné je podporovat. Stejně jako ty, kdo se jich aktivně účastní. Preventivní programy musí být udělané komplexně a zahrnovat i zdravou výživu například na školách, diety pro děti s celiakií či různou formou potravinových alergií a řadu dalších. Na posílení preventivních programů na všech úrovních bych se rád zaměřil. Součástí musí být i postupné vyhodnocování jejich efektivity.

Kolik peněz by to mohlo ušetřit?

To je velmi složité odhadnout. Ale peníze v tomto případě nejsou podstatné. Cílem komplexních preventivních programů je včas zachytit nemoc tak, aby její léčba byla jednoduchá a levná, ale hlavně aby zůstala vysoká kvalita života. To je naprosto zásadní.

Kde by pak bylo možné tyto peníze použít?

Pokud preventivní programy ušetří nějaké peníze, jsou to peníze, které obhospodařují zdravotní pojišťovny a ty je dále využijí například k financování drahé centrové léčby. Tedy tyto peníze musí dále zůstat ve zdravotnictví a zvyšovat nejen jeho kvalitu, ale i dostupnost.

V jakém stavu byste české zdravotnictví přebíral?

V dobrém i špatném. Opakované vlny covidu prodloužily čekací doby na některé výkony. Takže prioritou musí být, aby se dále neomezovala péče o necovidové pacienty, a to především na jednotkách intenzivní péče. Toho lze dosáhnout jen podstatně větší proočkovaností populace a rychlým naočkováním rizikových skupin třetí dávkou.

Jaké problémy české zdravotnictví nejvíce tíží?

V současné době jsou to bezesporu opakující se vlny covidu. Na zdravotnictví to klade obrovské nároky. Těch problémů je ale pochopitelně celá řada. Řešením dlouhodobých problémů ve zdravotnictví není revoluce, ale konstruktivní evoluce.

Jedním z dlouhodobých problémů je odliv zdravotnické personálu do zahraničí. Jak byste jej řešil?

Je dobře, že mladí lékaři odcházejí za zkušeností do zahraničí. Já měl tuto příležitost až po Sametové revoluci. Konec konců, i k nám přichází řada mladých lékařů především ze Slovenska. Musíme ale zlepšit vzdělávání lékařů a jejich zapracování do systému – mladé potřebujeme v regionech a mimo velká města, kde jejich služby chybí.

Jak tedy jejich nedostatek v menších nemocnicích vyřešit?

Obecně při nedostatku zaměstnanců v jakémkoliv zařízení, a platí to i v nemocnici, je otázka, zda není chyba v personální politice toho konkrétního zařízení. Je třeba se ptát, co udělal zřizovatel pro to, aby v jeho zařízeních nebyl nedostatek personálu? Dlouhodobě stabilní a koncepční personální politika je jeden z nejdůležitějších prvků nutný pro dobré fungování jakékoliv firmy. A na tomto je třeba v případě zdravotnictví odvést ještě velký kus práce.