V regionu mohou lidé narazit na neobvyklé rostliny. Dostávají se sem podle odborníků díky lidské činnosti, především cestování a zemědělství. „Na Znojemsku máme zajímavý plevel, mračňák Theophrastův. Doputoval sem z Asie zemědělským hospodařením. Šíří se i do Národního parku Podyjí,“ uvedl příklad botanik Radomír Němec.

Mračňák je sice v Asii užitečný, u nás ale přerůstá původní plodiny.

Někteří lidé mají z šíření cizích rostlin obavy. „Byl bych radši, kdyby se nám tu zachovaly původní rostliny,“ vyjádřil názor například Petr Frolek, který do přírody často chodí na procházky se psy.

Cizí rostliny často ani nelze snadno rozeznat. „Řada druhů k nám přišla v minulosti a dnes je vnímáme jako součást krajiny,“ upozornil botanik. Příkladem je akát nebo kokoška pastuší tobolka.

Díky častým dešťům z poslední doby se na jihu Moravy objevily houby, včetně vzácnějších druhů. „Začaly růst i teplomilné druhy hřibů. Třeba hřib medotrpký. Také se daří meruňkám a fíkům,“ dodal Němec.

Výskytu cizích rostlin se odborník věnuje i nadále a na jihu Moravy očekává další objevy.

KRISTÝNA SKLENÁŘOVÁ