Stačí si koupit žlutou limonádu, mít na sobě pestrobarevný oděv nebo být výrazně navoněný a už jsou tu vosy. Letos jich lidé na Znojemsku vnímají výrazně více než v předchozích letech. Velmi obtěžují na koupalištích, ale i ve městech a obcích. Tam je přitáhlo extrémní sucho a vedro. Hledají zde potravu, které je v přírodě nedostatek. Kvůli tomu se pak stávají agresivnějšími.

Lékaři ve znojemské nemocnici kvůli bodnutí hmyzem ošetřovali v tropických letních dnech až desítku pacientů denně. „Lidí, kteří přišli po bodnutí vosou či sršněm, bylo opravdu hodně. Když vrcholila nedávná vedra, bylo to skutečně až deset případů denně. Naštěstí bez ohrožení života," uvedla mluvčí nemocnice Marcela Půčková.

Jak dodala, dva lidi musela přivézt dokonce sanitka. „Bylo to v jednom případě po bodnutí vosou a jednou po bodnutí sršněm. Na oddělení ARO naštěstí nemuseli, byli hospitalizováni na interně na pozorování," dodala Půčková. Další desítky lidí zvládly bodnutí vosou samy bez vážnějších následků.

Hmyz s žihadlem obtěžuje
i Ludmilu Dvořákovou. „Vosy jsou opravdu snad všude. V horkých dnech jsem často chodila na různá koupaliště. Třeba do Mramotic. Ale tam bylo vos opravdu až příliš. Snad každý den někoho bodly. Tu mladou ženu, tu na ni šláplo dítě a jeho křik a pláč nebyl vůbec příjemný. Tak jsem začala chodit do Únanova a tam mě pro změnu píchla včela," svěřila se Dvořáková.

Vosy ji obtěžují a má se před nimi na pozoru. „Jakmile si koupím třeba žlutou limonádu, nestihnu se ani napít a už tam mám hned dvě. Nevím přesně, proč je jich tolik, snad to bylo tou mírnou zimou nebo dlouhotrvajícím suchem," dodala Dvořáková.

Petr Baňař z entomologického oddělení Moravského zemského muzea v Brně ale odmítá, že by bylo letos vos více než v minulých letech. „Vyloženě o přemnožení se mluvit nedá. Jen jsou teď vosy zkrátka více vidět," řekl Baňař.

Podle něj jejich větší výskyt v obydlených místech ovlivnilo skutečně sucho. „Kvůli suchému létu mají vosy v přírodě nedostatek potravy, takže se přesouvají do měst. A protože nemají co jíst, tak se pak mohou stávat agresivnějšími a útočit na lidi, kteří mohou snadno nabýt dojmu, že je jich letos více," vysvětlil entomolog.

Běžnou reakcí organismu na pobodání vosou je podle odborníků zarudnutí, svědění a pálení místa a také výrazný otok. Větší problém nastává, pokud u člověka dojde k alergické reakci. V takovém případě záchranáři radí: neváhejte a okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc, může jít o zdraví ohrožující stav. „Bodnutí hmyzem je nepříjemné samo o sobě. Opakované bodnutí pak alergizuje a následně po jediném bodnutí může nastat anafylaktická reakce, která vede k tomu, že člověku selže krevní oběh, on oteče a udusí se," vysvětlila lékařka Marcela Půčková.

Odborníci tvrdí, že alergici jsou většinou poučeni o rizicích a vybaveni léky, které si můžou okamžitě aplikovat. Pokud je ale nemají a hmyz na ně zaútočí ve volné přírodě, měli by ihned přivolat záchranku. Zejména při bodnutí sršněm to bývá velmi dramatické.

V tomto období mají vosy hnízda snad všude. Na střechách, chatkách, v krovech, i v zemi. Vosí kolonie mívají až dva tisíce jedinců.