Jak často vyrážíte na sever po silnici I/43?

Jednou za čas. Vzhledem k obecné přesycenosti auty pokud nemusím, autem nejezdím. Ale vím, jak tam situace vypadá a nezávidím lidem, kteří musí stávající silnici I/43 denně využívat. Ne nadarmo se jí říká silnice smrti.

V čem je u plánované nové silnice hlavní výhoda trasy přes Bystrc, kterou doporučila územní studie?

Studie prokázala, že intenzita dopravy je způsobená v drtivé většině aglomerační dopravou z Brna a do Brna, tranzit je tam minimální. Dopravní modely neprokázaly, že by bystrcká stopa natáhla výrazně více tranzitní dopravy.

Kdo je Martin Maleček
• Narodil se roku 1968. Žije v brněnské Lesné, je rozvedený, má dvě děti.
• Vystudoval práva a filozofii na Masarykově univerzitě v Brně.
• Je starostou městské části Brno-sever a náměstek hejtmana pro oblast územního plánování.
• Ve volném čase se věnuje hudbě, hraje na bicí nebo rád čte a jezdí na kole.

V současné době je ve hře dálniční i silniční varianta přes Bystrc. V čem je výhoda té silniční?

Čtyřproudá silnice první třídy má výhodu, že je šetrnější pro území. Mohou tam být ostřejší zatáčky, více sjezdů z komunikace. Dalším faktorem je nižší povolená rychlost, což sníží hlučnost.

Odpůrci bystrcké varianty tvrdí, že ve srovnání s trasou více na západ kolem Veverské Bítýšky je čas dojezdu takřka stejný. Souhlasíte?

Podle předběžného vyjádření zpracovatelů územní studie je bítýšská stopa v úseku od mimoúrovňové křižovatky Čebín po mimoúrovňovou křižovatku Brno-centrum asi o sedm kilometrů delší. V bítýšské stopě počítají předkladatelé námitek s vyšší povolenou rychlostí v celém úseku, ale auta určitě nepojedou celou dobu rychlostí 130 kilometrů v hodině. Budou tam tunely, křižovatky, které dopravu zpomalí. Navíc to má další háček.

Jaký?

Celkem je prodloužení trasy při cestě tam a zpět zhruba čtrnáct kilometrů, při každodenním dojíždění v pracovní dny za týden dohromady sedmdesát, za rok 3500, což v přepočtu na spotřebu pohonných hmot znamená při spotřebě šest litrů a ceně třicet korun za litr, šest tisíc pět set korun. A to je pro řidiče také důležitý faktor.

Kritici také říkají, že neexistuje žádná záruka, že přes Bystrc tunel skutečně povede. Nebo ano?

V současném návrhu aktualizace zásad územního rozvoje ve výrokové části stojí, že u bystrckého koridoru je nutné zajistit územní podmínky pro nadstandardní protihluková opatření, například překrytí, tunel, tubus, při průchodu komunikace v úseku Bystrc až Kníničky. Budu žádat, aby slovo například, bylo vyškrtnuto. Pokud je tato podmínka součástí zásad územního rozvoje, pak musí být respektovaná.

Odpůrci také tvrdí, že varianta přes Bystrc bude o dost dražší.

To je jejich tvrzení. Nevím o tom, že by to někdy někdo doložil ekonomickou analýzou. Navíc musíme počítat také s tím, kolik lidí bude novou silnici využívat.

Někteří také prohlašují, že nová silnice rozdělí Bystrc na dvě části. Mají pravdu?

Pokud se podíváme na mapu, vidíme, že stará dálnice už nyní Bystrc rozděluje. Nová silnice bude překrytá, podle plánu nad ní vznikne zeleň, park. Naopak Bystrc propojí.

Lidé, kteří žijí v Bystrci, se také bojí, že nová silnice bude mít negativní dopad na Brněnskou přehradu. Oprávněně?

Nedávno mě navštívil člověk, který mluvil o zničení přírodního potenciálu přehrady. Zeptal jsem se ho, ať mi řekne, jestli Přístavní ulice, jak je nyní napojená křižovatkou a jak dále směrem k přístavišti vypadá, je pěkný vstup na přehradu. Jestli je to bulvár, kterým se město může chlubit. V případě výstavby silnice 43 bude přístup k přehradě pro pěší, cyklisty i z tramvaje lepší, s kratší vzdáleností do přístaviště.

Jak velký problém může způsobit po postavení nové silnice nedořešená jihozápadní tangenta směrem na dálnici D52?

Je součástí jedné ze tří variant, které vyšly jako nejvhodnější. V územní studii tangenta vyšla jako možná, ale není nezbytná. Její účinnost podle studie není tak velká, aby stálo za to podstupovat zásah do krajiny i obcí pod dálnicí. V lednu navrhnu krajskému zastupitelstvu variantu bez jihozápadní tangenty.

Nebojíte se, že řidiči budou stále ve větším počtu i nadále využívat stávající I/43 místo nové silnice?

U bítýšské stopy by to bylo podle všech dostupných informací v podstatě jisté, u bystrcké se toho nebojím.

Pavel Škarvada z Bystrce upozornil v rozhovoru v Rovnosti před týdnem na některé nedostatky ve studii. Vidí problém v hlukové studii i v modelování. Co vy na to?

Čekám na odpovědi od zpracovatele studie, pak budu chtít, aby následovala odborná diskuze mezi oběma stranami. Zatím ale nemám poznatky, že by studie byla v něčem zásadně špatná.

Může ještě studie doznat změn?

Do 8. listopadu mohou lidé vznášet připomínky k aktualizaci zásad, pak ve veřejném projednání, které bude v dubnu nebo květnu 2020. Pokud aktualizaci s bystrckou stopou schválí v září 2020 krajští zastupitelé, na začátku listopadu nabude účinnosti. Od té doby může být případně soudně napadená.

Kdy je reálné, že se nová silnice číslo 43 začne stavět?

Zástupci Ředitelství silnic a dálnic uvedli, že pro jižní úsek D1 – Kuřim – Svitávka může stavba začít po vypracování projektů zhruba v roce 2027, kolem roku 2032 by mohla být dokončená. Oproti tomu severní úsek po hranice Jihomoravského kraje by se mohl začít stavět dříve, zhruba roce 2025.