„Cenu navýšily některé speciální postupy při rekonstrukci. Navíc jsme do původní ceny nepočítali obnovu zahrady a kanalizace,“ vysvětlil mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára. Cena opravy památky, která se návštěvníkům otevře 6. března, se zvedla také kvůli některým nálezům. Například objev původní omítky prodražil rekonstrukci o šest milionů korun.

PRASKLÉ SKLO. Aby vila Tugendhat po rekonstrukci získala přesnou podobu, jakou měla v roce 1930 při svém vzniku, nechávali stavitelé vyrobit některé její části na zakázku. Například okna jsou od výrobců z Belgie. „U nás už podnik, který je schopný vyrobit skla takové kvality, neexistuje,“ uvedla již dříve správkyně vily Iveta Černá. Převézt okna ze zahraničí se ale podařilo až napodruhé. Při prvním převozu totiž sklo popraskalo. Náklady navíc ale město platit nemuselo. Zaplatila je soukromá firma.

UHNILÉ STROMY. Kromě vily dostala původní podobu také zahrada, která k památce neodmyslitelně patří. Na konci října loňského roku si stavitelé nechali poslat několik vzrostlých stromů z Německa. Ukázalo se totiž, že původní stromy byly nemocné. „Například jerlín byl vevnitř uhnilý. Nechtěli jsme čekat, až stromy dorostou. Objednali jsme proto vzrostlé kusy. Také jsme ze zahrady odstranili nepůvodní jalovce,“ uvedla Černá. Nemocné stromy nahradily dvě vrby pod terasou vily, jerlín, který se odborníci rozhodli umístit mezi další dva na boční stranu zahrady, a dva kaštany.

NÁLEZ STĚNY. Makasarovou stěnu z vily odnesli nacisté. Gestapo si stěnou vylepšilo bar v jejich tehdejším sídle. Na jaře loňského roku ji objevil brněnský historik Miroslav Ambroz v prostoru nynější menzy právnické fakulty. Našel ji díky zápiskům v deníku německého vojáka. Stěna byla částečně rozřezaná a poškozená. Odborníci ji předali do rukou restaurátorů.

PŮVODNÍ OMÍTKA. Opravu vily mimo jiné prodražil nález původní omítky. Její restaurování patřilo k nejzdlouhavějším částem oprav. Odborníci nejprve museli sejmout nepůvodní vrstvy omítek zahradní terasy. Na očištěný povrch použili výztužnou tkaninu, která původní omítky zpevnila a umožnila jejich dočasné sundání z terasy. Podle Černé byla na restaurování omítek použitá stejná technika jako na renesanční malbové omítky.