Vypouklé břicho plné tekutiny, silné bolesti a v nejhorším případě neprůchodnost střev, což může být život ohrožující stav. Pacienti s rakovinou pobřišnice prožívají peklo. Ulevit od potíží jim má unikátní experimentální léčba PIPAC, kterou od října jako druzí v republice zavádí v brněnském Masarykově onkologickém ústavu.

Upuštěná přehrada Křetínka láká i hledače s detektory.
Upuštěná Křetínka: míří tam turisté i hledači pokladů. Podívejte se, co objevili

PIPAC

- Princip fungování: malý přístroj zavedený do dutiny břišní v určeném místě rozpráší chemoterapeutikum.
- Účinky: úleva od potíží způsobených nádorem. Tzn. od bolesti, úleva od tlaku na trávicí trubici, vývodní cestu močovou a další.
- Další možné účinky: prodloužení života.
- Druh léčby: paliativní, zkvalitnění života

V principu jde o metodu, kdy lékaři pacientovi laparoskopicky zavedou do břicha zařízení, které v místě rozpráší potřebné množství chemoterapika. „Je to experimentální metoda, která nemá žádnou alternativu. Jde o unikátní možnost, kterou pacientům nabízíme, abychom zmírnili jejich potíže. Pobřišnice je totiž zvláštní v tom, že na rozdíl od jiných dobře prokrvených orgánů na ni příliš nefunguje systémová chemoterapie. Už proto, že nemá vlastní cévní zásobení,“ uvedl onkolog z Masarykova onkologického ústavu Libor Němec.

Podle zahraničních zkušeností se metoda zatím jeví jako účinná, přičemž existují i pozorování popisující pozitivní dopad na zpomalení postupu nemoci. „Ano, v některých případech by pacientovi PIPAC život prodloužit mohl. Ale s tímto jsem opatrný. Primárně totiž jde o metodu paliativní. To znamená zkvalitní život, ovšem nevyléčí,“ doplnil Němec.

Zařízení, díky kterému si pacienti s nádorem pobřišnice z onkologické daně odepíší spoustu bolesti, se nazývá mikroatomizér. A zájem o něj vývojáři evidují již z Turecka, Německa, Švýcarska, Rakouska. „Prioritní jsou dodávky pro české a slovenské kliniky. Zájem a potřeby zahraničí jsou spíše benefitem. Koneckonců i to je vlastně důvod, proč jsme na mikroatomizér již ve fázi vývoje vyobrazili znaky Českého lva,“ vysvětlil již dříve pro Táborský Deník vývojář Radim Skála.

Ilustrační foto
Polonahý zloděj s turbanem na hlavě si přišel do Boskovic pro telefony

Svou stopu na jeho vzniku má však i Brno. Konkrétně Fakulta strojního inženýrství brněnské techniky. Tamní pracovníci měli za úkol upřesnit, jak rozstřik cytostatyk pomocí malého katetru s tryskou na konci vypadá: jak kapičky látky proudí, jakou mají rychlost a jak se chovají po dopadu na tkáň. A na základě toho vyhodnotit, jak se bude sprej v prostředí lidského těla chovat. „Naše Laboratoř sprejů je na podobná měření unikátně vybavená, jako jediná v republice. Pomocí optických systémů umíme laserem změřit každou kapičku roztoku, její velikost, rychlost i směr proudění. Pomocí dalšího měřicího systému pak vidíme, jak sprej vypadá při rozprašování a během dopadu a co se s ním dál děje,“ nastínil Jan Jedelský z Fakulty strojního inženýrství.