Předtím se v Brně pohřbívalo třeba na starobrněnském hřbitově v nynější Vojtově ulici nebo na hřbitově v nynější Kounicově ulici. Oba se vznikem nového pohřebiště zanikly. To se stalo veřejným městským hřbitovem pro všechny Brňany.

Nebral se ohled na náboženství, národnost ani sociální postavení. Některé lidi ale právě to pobouřilo natolik, že před jeho otevřením protestovali. „U Besedního domu se sešly čtyři tisíce občanů. Chtěli ovlivnit skutečnost, že nový hřbitov bude pro katolíky i nekatolíky a nebude vysvěcen. Katolíci navrhovali, aby dostali část hřbitova vyčleněnou pro svou konfesi,“ popsala historička Miroslava Menšíková.

Ústřední hřbitov naprojektoval Alois Prastorfer, který navrhl i správní budovy. Hřbitov je právě díky svým budovám také místem architektonických skvostů. Krematorium, kulturní památku, ve dvacátých letech vytvořil architekt Arnošt Wiesner, o obřadní síň se postaral Bohuslav Fuchs.

Ústřední hřbitov v číslech
- 1883 byl rokem, kdy se na hřbitově konal první pohřeb.
- 80 tisíc hrobových míst má celkově Ústřední hřbitov. V jednom hrobovém místě může být pochováno více lidí.
- 400 tisíc lidí (údaj z r. 2014) je pohřbených na Ústředním hřbitově.
- 6544 volných hrobových míst na hřbitově stále je.
- 56 hektarů hřbitov nyní zabírá. Plošně je tak největší v České republice.
- 10 dalších hřbitovů je kromě Ústředního v Brně.

Architekt Fuchs je na hřbitově také pohřbený. A spolu s ním stovky dalších brněnských osobností. Lidé na Ústředním hřbitově mohou zapálit svíčku třeba u hrobu skladatele Leoše Janáčka, představitelky Babičky Jarmily Kurandové, archeologa Karla Absolona či knihkupce Jožu Barviče.

Informace o hrobových místech s ostatky významných lidí zájemci snadno najdou díky začátkem letošního roku spuštěnému projektu Průvodce po hřbitovech. Tvoří jej webové stránky hrbitovy.brno.cz a tištěné brožury. „Průvodci po Ústředním hřbitově jsou k dostání v infocentrech,“ zmínil mluvčí brněnského turistického informačního centra Jan Gerych.

Projekt vytvořili odborníci z Muzea města Brna a Internetové encyklopedie dějin Brna. „Aktuálně je v průvodci téměř pět set osobností. V příštím roce plánujeme zvýšit počet dosud nezpracovaných hrobů vojenských osobností. V plánu je také vytvoření tematických stezek po hřbitově podle profesí jednotlivých osobností,“ nastínil mluvčí muzea Michael Kalábek.

Kolik lidí ještě na Ústředním hřbitově najde místo posledního odpočinku a jak dlouho bude ještě sloužit, se nedá přesně říct. „Závisí to na úmrtnosti a tom, zda se lidé rozhodnou pro pohřbení do hrobu nebo pro žeh. Také se musí brát ohled na pronájem hrobů, pokud jej někdo neplatí, hrob se po desíti letech uvolní,“ vysvětlila ředitelka Správy hřbitovů města Brna Alena Říhová.

Hrob chovance tehdejšího brněnského ústavu pro hluchoněmé Jiřího Šimka, jehož pohřeb Ústřední hřbitov otevřel, lidé v areálu najdou dodnes. Zatímco přesně před 135 lety tělo chlapce, který umřel na spálu, pohřbili do hrobu číslo 161 v hrobové skupině 6, dnes se lidé k místu jeho posledního odpočinku musí vypravit k hrobu číslo 118 v hrobové skupině 19. Ostatky chlapce tam přemístili v osmdesátých letech.

Jeho hrob se také zařadil mezi čestné a tak dítě, které si na světě pobylo pouhých deset let, leží jen pár kroků od míst, kde jsou pohřbená těla brněnských velikánů.