Dcera Miroslava Vašíka navštěvuje praktickou základní školu v Kyjově na Hodonínsku. Od příštího září spolu s dalšími zhruba šesti tisíci žáky s lehkým mentálním postižením nastoupí na běžnou základní školu. Rozhodla o tom novela školského zákona vydaná ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Na osnovách a plánu začlenění znevýhodněných dětí do výuky stále pracuje. „Zatím vůbec nevíme, jak to se vzdělávacím programem bude. Přitom je konec září a platit má za jedenáct měsíců. Příprava bude velmi krátká," myslí si například zástupkyně ředitelky základní školy na Herbenově ulici v Břeclavi Marcela Valentová.
S chystanou změnou nesouhlasí ani přes osmašedesát tisíc učitelů, rodičů a dalších, kteří podepsali petici Asociace speciálních pedagogů. „Nikdo se jí zatím ale nezabýval. Doručili jsme ji v den, kdy byl odvolán tehdejší ministr Marcel Chládek. Na konci srpna nám odpověděla až ministryně Kateřina Valachová, že věří, že v rámci inkluzivního vzdělávání budeme spolupracovat a postupovat stejně," sdělila Marcela Bernardová z Asociace speciálních pedagogů.
Spojování škol?
Petici houfně podepisovali také lidé v Hustopečích. „Zapojili se učitelé z dalších škol. Podepisovali ji také známí a rodiče. Dohromady šlo o stovky lidí. Nepotkali jsme člověka, který by nepodepsal," zmínila ředitelka Základní a praktické školy v Hustopečích Blanka Vetýšková.
Přestože ministryně Valachová v úterý řekla, že společné vzdělávání v žádném případě neznamená rušení škol, podle náměstka hejtmana pro školství Stanislava Juránka k němu nakonec dojde. „Všechny speciální školy jsou malé a budou mít problém s úbytkem žáků. Není jasné, kolik jich ve třídách zůstane, musel by se změnit systém financování ve školství. Žádné školy rušit nebudeme, ale je možné, že přijdou ředitelé sami s tím, že je lepší školy spojit," naznačil Juránek.
Učitelé praktických škol se obávají, že žáci nedokáží na učivo na běžné škole navázat. „Pokud například žák z naší sedmé třídy přejde do sedmé třídy na základní škole, nedokáže na učivo navázat. Vzhledem k našim osnovám je totiž na úrovni čtvrté třídy," popsala zástupkyně vyškovské školy Miroslava Kudličková.
Podle Karla Pančocha, vedoucího Institutu výzkumu inkluzivního vzdělávání na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, novela směřuje k běžným standardům školství v západní Evropě. „Z našeho výzkumu vyplývá, že dvě třetiny učitelů jsou schopni učit žáky se speciálními vzdělávacími potřebami," popsal Pančoch.
DOMINIKA VÁGNEROVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI
