Zájem byl především o odrůdy Ryzlink rýnský, Muškát moravský či Pálava. Úspěch zaznamenalo také pivo z Mikulova na Břeclavsku vyrobené v kombinaci s hrozny usušenými na slámě. Zatímco na korejském poloostrově se obchodníkům už vína z jihomoravského příhraničí podařilo prodat, na japonský trh teprve vstupují.

Podle hlavního sommeliera Marka Babisze z Národního vinařského centra to ale není nic jednoduchého. „Víno je v Asii velmi módní. Kdo má peníze a chce se ukázat, pije ho. Moravská vína jsou vynikající, prosazení se na asijských trzích je však složitější a zdlouhavé. Mnohdy trvá i několik let. Kultura byznysu je tam jiná,“ sdělil Babisz.

Rozdíl mezi Korejci nebo Číňany a právě Japonci je podle znalců v tom, že obyvatelé ostrovního státu jsou s vinařskými znalostmi dále. „Korejci víno teprve objevují a zákazníci jsou výrazně orientovaní na cenu. Japonci znají a pijí vína z celého světa a hledají nové produkty, kterými by obohatili své vinotéky. Proto jsme vsadili na moravská vína vyšších produktových řad,“ informoval Solařík.

Japoncům zachutnalo i pivo
Japonci ocenili pivo Resurrection vyrobené v kombinaci s hrozny usušenými podobně jako pro slámové víno. Mikulovský pivovar Wild Creature k němu používá vlastní hrozny. Pivo je belgického typu.