Například Mikulovan Michal Solařík, který před pár lety neúspěšně navrhoval přejmenovat tamní Náměstí po Václavu Havlovi, by název ulice nechal tak, jak je nyní. „V Praze to je jiný případ. Sochu tam postavili až v osmdesátých letech, nebylo to primárně poděkování za osvobození jako u nás. Navíc by si lidé v případě změny názvu museli předělávat doklady,“ upozornil.
Problematiku v podobě výměny občanských nebo řidičských průkazů vidí za případnou změnou názvu ulice také mikulovský starosta Rostislav Koštial. O podobné iniciativě navíc neví. „Tady Koněv nikoho nevzrušuje. Není tam žádná socha nebo deska, která by ulici spojovala přímo s maršálem, takže to nikoho nedráždí,“ podotkl.
Ředitel okresního archivu Miroslav Svoboda uvedl, že ulice dostala název po Koněvovi hned po druhé světové válce. Přitom k městu nemá osobní vazbu. „Koněv velel prvnímu ukrajinskému frontu. Jižní Morava byla součástí osvobozování Rumunska, Maďarska a Vídně a tady působil druhý ukrajinský front pod velením maršála Rodiona Malinovského,“ přiblížil.
Podle něj lze pojmenování ulice po Koněvovi přičíst i tomu, že do Mikulova přišli po válce noví lidé. „Zřejmě neřešili, že město osvobodil úplně někdo jiný,“ zapřemýšlel.
Že Koněv nemá vazbu na jižní Moravu, potvrdila i historička Alena Káňová. „Je dost nepravděpodobné, že by se tady pojmenování kromě Mikulova nějak vyskytovalo. I Malinovského mám spojené jen s Brnem,“ řekla.
Po hlavní postavě osvobození jižní Moravy maršálu Malinovském je v Brně pojmenované náměstí a stojí na něm i jeho busta.
V Brně byla od září 1946 i Koněvova ulice, mladší lidé ji ale znají jen jako Vídeňskou. „Koněvova byla horní část ulice po hřbitov a dál se dnešní Vídeňská jmenovala Kratochvílova. V únoru 1990 využili název Vídeňská pro celou délku komunikace,“ sdělila historička Milena Flodrová.
V krajském městě zůstávají i další zmínky na osvobození rudou armádou. „Na památku je na Moravském náměstí pomník, který tam právem patří. Je to pomník vojáků, kteří při osvobození opravdu padli,“ zmínila Flodrová.
