Rozkládá se na zhruba 747 kilometrech čtverečních. Od vinařských poloh kolem Petrova a Strážnice přes folklorně výjimečné Horňácko a dnes už velmi známé moravské Kopanice až po jižní Valašsko. „Jedná se o jedinečné území z pohledu druhové rozmanitosti a zachovalosti přírody i místní kultury,“ shrnula ředitelka Správy chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty Jiřina Gaťáková.

Ikonou mezi bělokarpatskými orchidejemi je tořič čmelákovitý. Roste jen na tamních loukách. „V době květu je cílem mnoha milovníků přírody a fotografů. Téměř všechna jeho naleziště jsou nyní územně chráněná,“ přiblížil botanik Libor Ambrozek.

Louky a klid

Na výlet do Bílých Karpat několikrát vyrazil například Martin Hemza z Velkých Bílovic na Břeclavsku. „Když se řeknou Bílé Karpaty, jako první se mi vybaví květnaté louky nad Radějovem. Klid, pohoda a šumění větru. A nekonečné výhledy do moravské i slovenské krajiny,“ vybavil si.

Správci vzácného území s ohroženými druhy rostlin a živočichů připravili k čtyřicetiletému výročí také různé akce. Hlavní měla být dvoudenní konference spojená s exkurzí v listopadu. Kvůli současné epidemiologické situaci a opatřením ji však museli odložit. „Nový termín je v květnu 2021. Doufáme, že se situace zlepší,“ uvedla Gaťáková.

Bronislava Šimčíková.
Roušky? Děti s nimi nemají problém, říká učitelka druháků z jihu Moravy

Orchideje jsou pro člověka symbolem krásy, tajemství či dokonalosti," říká ředitelka Správy CHKO Bílé Karpaty.

Už čtyřicet let funguje chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty. Vyniká velkou rozmanitostí druhů rostlin i živočichů. „Lidé zde mohou vidět celkem 1450 druhů rostlin, z toho jedenáct druhů roste v České republice jen tady," zmiňuje ředitelka Správy chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty Jiřina Gaťáková.

Čím jsou Bílé Karpaty výjimečné?

Bílé Karpaty jsou malebná harmonická krajina, po staletí kultivovaná člověkem, s orchidejovými loukami s roztroušenými dřevinami, ale zároveň s rozsáhlými převážně bukovými lesy. V rámci programu Člověk a biosféra organizace UNESCO byla zařazena v roce 1996 mezi evropské biosférické rezervace. Dalším prestižním oceněním, kterého se krajině Bílých Karpat dostalo v roce 2000, je Evropský diplom Rady Evropy. 

Jaký máte největší cíl do dalších let?

Za velmi významný považujeme v současné době projekt LIFE Ze života hmyzu, jehož hlavních cílem je zlepšení stavu populací vybraných ohrožených druhů hmyzu pomocí obnovy jejich přirozených stanovišť. Pokoušíme se na vhodných plochách znovu nastolit zapomenuté způsoby obhospodařování lesa, jako jsou světlé lesy či výmladkové hospodaření.

Jak se změnila návštěvnost Bílých Karpat v době jarní karantény i v době nynějšího nouzového stavu?

Ano, v letošním roce se určitě zvýšila návštěvnost. Větší nápor turistů se objevuje každoročně v určitých obdobích na nejatraktivnějších místech, jakými jsou například Velká Javořina, žítkovské Kopanice nebo louky v jižní části chráněné krajinné oblasti v době květu orchidejí.

Břeclav zadala architektonickou soutěž k revitalizaci areálu tamního cukrovaru.
Co bude s břeclavským cukrovarem? Napoví architekti. Může tam vzniknout knihovna

Je letos návštěvnost Bílých Karpat celkově vyšší kvůli aktuální situaci spojené s koronavirovou pandemií?

Přestože letos došlo k nárůstu turistů, nejsou Bílé Karpaty zatím pod žádným enormním tlakem. Je to způsobeno rozlehlostí i pestrostí území. Chráněná krajinná oblast se rozkládá od vinařských poloh kolem Petrova a Strážnice přes folklorně výjimečné Horňácko s orchidejovými loukami, přes nyní už velmi známé moravské Kopanice až po jižní Valašsko kolem Brumova a Valašských Klobouk. Každý návštěvník zde hledá něco jiného a turistika je proto rozprostřena po celém území chráněné krajinné oblasti.

Myslíte, že návštěvnost ještě vzroste po opravení cesty na Velkou Javořinu?

Je to možné, ale Velká Javořina patřila i před opravou cesty k místům s vysokou návštěvností, mimo jiné i kvůli přístupnosti a turistickému zázemí ze slovenské strany.

V oblasti Bílých Karpat je vysoké zastoupení kriticky ohrožených druhů rostlin. Čím je to způsobené?

Bílé Karpaty jsou jedním z botanicky nejbohatších území u nás. Příčin je celá řada. Mezi nejdůležitější patří jejich poloha na kontaktu karpatského oblouku s panonskými nížinami a podhorskými oblastmi střední Evropy a geologické podloží vápnitých pískovců a jílovců. Do třetice bylo zásadní velmi časné osídlení prvními zemědělci, které v jižní části zřejmě zabránilo nástupu lesa. Nelesní vegetace se zde tak mohla vyvíjet nepřerušeně už od poslední doby ledové, což dokládá řada reliktních druhů rostlin i živočichů.

Můžete zmínit nejvýznamnější druhy rostlin?

Lidé zde mohou vidět celkem 1450 druhů rostlin, z toho jedenáct druhů roste v České republice jen tady. Další desítky kriticky a silně ohrožených druhů mají v Bílých Karpatech většinu svých lokalit nebo nejbohatší výskyt. Výčet by byl dlouhý, ale mezi nejvýznamnější patří například všivec statný, starček dlouholistý moravský, kýchavice černá, mečík bahenní, hrachor panonský, razilka smrdutá nebo trojzubec lesostepní. A samozřejmě celá řada našich domácích orchidejí.

Jsou právě orchideje jedním z klenotů Bílých Karpat?

Orchideje jsou považovány za královny rostlinné říše, jsou pro člověka právem symbolem krásy, vzácnosti, tajemství či dokonalosti. Platí to i o našich domácích druzích, které sice nejsou na první pohled tak nápadné, ale při pohledu na květ zblízka zjistíte, že si s těmi tropickými vůbec nezadají. Bílé Karpaty jsou jejich výskytem v rámci České republiky unikátní, roste zde asi padesát druhů, což jsou více než dvě třetiny celkového počtu. Mnohé zde zejména na loukách vykvétají od konce dubna do července v tisícových počtech.

Které jsou nejvzácnější?

K těm patří tořič čmelákovitý, tořič včelonosný, prstnatec listenatý Soóův, prstnatec plamatý sedmihradský, kruštík nepravý, rudohlávek jehlancovitý, hlízovec Loeselův, střevíčník pantoflíček nebo nedávno nalezený hnědenec zvrhlý. K typickým druhům, které mohou návštěvníci obdivovat na jaře například na Čertoryjích, kolem Velké nad Veličkou nebo na menších loukách na Kopanicích či v okolí Nedašova, patří vstavače – bledý, kukačka, vojenský, mužský nebo prstnatce – bezový, májový, pleťový, pětiprstky, vemeníky a kruštíky.

Vzácný lanýž zimní nalezený v Botanické zahradě brněnské Masarykovy univerzity.
Unikátní objev v Brně: v zahradě rostou lanýže. Řeší záhadu, jak se tam dostaly

V jakých podmínkách se orchidejím daří?

Většina druhů roste sice na loukách, velmi typický je ale i výskyt v prameništích. Například pěnovcové mokřady jsou jedním z unikátních biotopů Bílých Karpat. Při troše pozornosti se mohou lidé s orchidejemi setkat i v lesích, nejčastěji s několika druhy kruštíků, okrotic, s bílými vemeníky, bradáčkem vejčitým nebo nezeleným hlístníkem hnízdákem.

Na výjimečné rostliny se váží i chránění živočichové. Můžete zmínit chráněné druhy, které se v Bílých Karpatech vyskytují?

Myrmekofilní modrásci, tedy modrásek bahenní a modrásek očkovaný jsou svým vývojem vázáni na přítomnost hostitelských druhů mravenců rodu Myrmica. Hostitelkou rostlinou je krvavec toten, který roste na vlhčích loukách. Oba jsou vlajkovými druhy v péči o luční stanoviště, a jejich ochrana zastřešuje ochranu také celé řady dalších druhů, nejen motýlů, s podobnými biologickými nároky. Podobně významným zástupcem je modrásek hořcový. V Bílých  Karpatech  byl  pozorovaný  na  hořci  křížatém, vzácně i na hořci hořepníku.

A kromě motýlů?

Na mezofytních loukách s vysokou a hustou vegetací se vyskytuje kobylka zavalitá. Kromě Bílých Karpat žije v České republice jen velmi sporadicky. Zachovalá lučních společenstva širokolistých trávníků s bohatým výskytem jalovce obecného hostí vzácnou kněžici jalovcovou. Mezi vzácnější potravně specializované druhy charakteristické pro bělokarpatské louky patří hrabulka lněnková, vázaná na lněnku lnolistou. Z fytofágních brouků je dominantně zastoupena zejména skupina štítonošů, kteří patří mezi mandelinkovité. Například na omanech se vyvíjí štítonoš černoskvrnný, který je typickým obyvatelem bělokarpatských luk. Další významnou a druhově početnou skupinou fytofágních brouků jsou nosatcovití. Ze vzácných včel můžeme zmínit pískorypku křivonohou, vázanou na různé druhy zvonků, ale k hnízdění potřebuje obnažený povrch.

Potýkáte se v chráněné krajinné oblasti s vandalismem nebo vás trápí jiné problémy?

Vandalismus nepatří mezi největší problémy Bílých Karpat, i když se s ním samozřejmě také setkáváme. Určitým rizikem je opouštění tradičního způsobu hospodaření zejména na hůře přístupných pozemcích. Pro zachování přírodních hodnot spolupracujeme s vlastníky a místními zemědělci a snažíme se zajistit péči o krajinu blízkou původnímu hospodaření v rámci námi zadávaných managementových prací. Dalším rizikem je tlak na výstavbu v některých krajinářsky velmi cenných lokalitách.