Do roku 2025 má pak v areálu vyrůst pětipatrová dostavba Švejdova pavilonu, která budovu protáhne až k Vaňkovu náměstí. „V přízemí bude uvítací centrum, kde zjistíme, proč pacient přichází, jaké má potřeby a vysvětlíme mu, v čem spočívá jeho léčba. Bude tam i bufet pro pacienty i návštěvy. Ve druhém patře chceme vybudovat Centrum klinického testování onkologických léků, kde se pacienti mohou o několik let dříve dostat k nadějné a úspěšné léčbě – avšak stále ve fázi testování,“ uvedl ředitel ústavu Marek Svoboda.

Ve třetím patře bude sídlit podpůrné centrum s psychology, výživovými poradci a dalšími odborníky. Čtvrté a páté patro obsadí genetické poradenství a také vyhlídková terasa pro pacienty i návštěvníky. "Některé nádory jsou v uvozovkách dědičné. My tyto pacienty dokážeme identifikovat a v těch rodinách pak vytvořit programy na míru," dodal Svoboda.

Kromě dostavby Švejdova pavilonu se ústav napojí na park, který povede od Vaňkova až k Mendlovu náměstí. „Chceme být otevřenou součástí městského prostoru. Proto z náměstí povedou dvě trasy, které vyústí u pivovaru a u výstaviště. Řadu podnětů a nápadů - například vybudování vyhlídky nebo otevření parku veřejnosti - přišla od zástupců sdružení Masarykova čtvrť. My jim vyšli vstříc,“ doplnil Svoboda.

Konkrétní podobu však park ještě nemá. „Napojení na Masarykův onkologický ústav vzejde z konkrétní situace na místě ve chvíli, kdy se uskuteční architektonická soutěž,“ informoval radní pro výstavbu a územní plánování Brna-středu Petr Bořecký.

Nové stroje i budova

Již příští rok v areálu ústavu vznikne oddělení paliativní medicíny a stacionář a nové bronchoskopické centrum. "Chystáme obměnu několika přístrojů na ozařování - to jsou velice drahé technologie - a úplně nové přístroje pro oddělení radiologie a nukleární medicíny. V roce 2024 chceme vybudovat centrum tomoterapie se speciálními ozařovači, které jsou vhodné zejména pro rakovinu plic," poznamenal Svoboda

Úplně nová budova pak vyroste místo sousední bývalé transfúzní stanice. V ní vznikne centrum onkologické prevence, oddělení radiační onkologie, koordinátor sociálního poradenství a další důležitá pracoviště.

Všechny tyto technologie jsou podle Svobody velice nákladné, ale také nezbytné pro zkvalitnění péče a upevnění pozice mezinárodně uznávaného a jednoho z nejmodernějších a největších zařízení svého druhu ve střední Evropě. „Nové technologie léčbu nepochybně zkvalitní, protože značně sníží nežádoucí účinky. Navíc se zvýší počet míst. Za mě velký pokrok,“ uvedl bývalý dětský onkolog Karel Zitterbart.

Ve specializovaném brněnské pracovišti pacienty léčí pětaosmdesát let. Za jeho zrodem stál uznávaný brněnský chirurg Jaroslav Bakeš. Ústav začínal se sedmi lékaři a pětadvaceti sestrami. Nyní má stovky zaměstnanců a tamní doktoři ročně ošetří přibližně čtyři tisíce nových pacientů. Počet hospitalizací překonává v posledních letech hranici deseti tisíc. V ambulancích za rok zajistí 240 tisíc ošetření.