Záměr potvrdila Deníku Rovnost Michaela Lužová, jednatelka společnosti W.E.B. větrná energie se sídlem v Brně. Právě ta stávající větrný park u Břežan provozuje. „Máme zajištěné pozemky pro stavbu i sítě. Nyní jednáme o změně územního plánu kvůli radaru, který v zájmovém území provozuje armáda,“ uvedla Lužová.

Impulsem se stal dožívající stav současných pěti stožárů. Výrobu větrné energie zajišťují už sedmnáct let, jejich životnost je však maximálně pětadvacet let. Ještě před rokem energetici uvažovali, že k nim přistaví dva až tři další stejně vysoké elektrárenské stožáry. Smlouvu o spolupráci schválili i Břežanští zastupitelé. „Tu myšlenku jsme neopustili, uvažujeme ale víc do budoucna. Nový obří elektrárenský stožár dokáže zásobovat na čtyři tisíce domácností, ty stávající jen tisíc čtyři sta,“ upřesnila Lužová.

Také rozměry se zásadně liší. Obří superstožár se má tyčit do výšky 166 metrů a vítr má nahánět listová vrtule o průměru 152 metrů. Postavit by jej investoři chtěli do tří až pěti let. Nynější stožáry mají výšku 74 metrů a průměr vrtule o dvě třetiny menší. „Problém je ve zdlouhavé legislativě, získat povolení pro stavbu u nás trvá osm až deset let. Se současnou energetickou krizí by se mohl proces urychlit,“ věří ve vládní kroky Lužová.

Největší větrný park na jižní Moravě u Břežan na Znojemsku
Další stožáry u Břežan: největší větrný park na jižní Moravě se rozroste

Společnost musí také zajistit průzkum kvůli vlivu na životní prostředí. Z toho důvodu se na místě plánované stavby nyní pohybují ornitologové a biologové. Je mezi nimi i Radim Kočvara, který má na starosti zmapování výskytu chráněných netopýrů.

„Spolupracujeme na tom s rakouskými kolegy, na dvou elektrárnách máme umístěné dva nezávislé detektory. Ty jsou schopny nahrát zvuky netopýrů, které jsou pro lidské ucho neslyšitelné. Díky tomu zjistíme jejich průlet a četnost. I to v jaké míře prolétávají v blízkosti vrtulí,“ vzkázal Kočvara. Netopýry budou detektory sledovat do podzimu, poté odborníci získané záznamy zanalyzují. Výsledky budou jasné na konci roku.

Energii z obří větrné elektrárny plánují energetici napojit do sítě v rozvodně blízkých Hrušovan nad Jevišovkou. Poté stávající stožáry demontují. „Zatím fungují dobře, můžeme je dále využívat nebo je pak nabídnout k prodeji na východ. Případně je čeká recyklace,“ uvedla Lužová.

Větrné elektrárny ve Zlaté Olešnici na Trutnovsku.
Nejvyšší česká větrná elektrárna se stala atrakcí. Konají se u ní i svatby

Přestože jižní Morava není největrnější oblastí republiky, je podle ní oblast na Znojemsku výjimkou. Také proto by podle ní mohlo v budoucnu vyrůst v lokalitě dalších osm až devět větrných stožárů. Jeden vyjde na zhruba pět milionů euro.

Obyvatelé Břežan nemají se stavbou problém. Navíc jim díky tomu přitečou peníze do obecní pokladny. „Před lety, když se tu měly stavět první větrníky, lidé hodně protestovali. Bylo to ale tím, že neměli dostatek informací. Dneska z vlastní zkušenosti víme, že s elektrárnami nejsou problémy. Nedělají hluk ani nezabíjí ptáky, jak se dřív tvrdilo,“ uvedla pro Deník Rovnost starostka obce Jana Surovcová.

S provozovatelem vyjednali i vyšší příspěvek do obecního rozpočtu. Ze stávajících 106 tisíc korun na 400 tisíc. „Jednali jsme i o větší částce, ale ta je prý nereálná,“ podotkla Surovcová.

Větrný park u Břežan vyrábí energii od roku 2005 pomocí pěti stožárů. O tři roky mladší je jedna větrná elektrárna u Bantic na Znojemsku. Sto padesát metrů vysoký větrník vyrostl díky jinému provozovateli v roce 2009 také u Tulešic na Znojemsku. Všechny větrné elektrárny na jižní Moravě jsou právě v tomto okrese, tvoří je celkem sedm větřáků.