Prach ve vzduchu má podle Šuty ročně na svědomí přes 160 lidí přijatých v brněnských nemocnicích pro vážné problémy s dýchacím systémem. A téměř stovku předčasných úmrtí. „Více než sto dětí za rok onemocní v Brně chronickým zánětem průdušek a prach způsobuje také polovinu astmatických záchvatů,“ zdůraznil Šuta.

Prach podle něj nepůsobí jen na plíce. Více než šest stovek Brňanů ročně bojuje v nemocnici i s vážným onemocněním srdce či cév.

Ministerstvo životního prostředí loni vydalo Program zlepšování kvality ovzduší, který má vést k tomu, aby do tří let splňoval prach ve vzduchu povolené limity. „Je nerealistický a obecný. Potřebujeme takový, co ochrání naše zdraví a nebude jen soupis toho, co se případně může udělat. Za posledních deset let se ovzduší v Brně vůbec nezlepšilo,“ prohlásila Hana Suchánková ze spolku Dejchej Brno. Za program na ministerstvo podala žalobu.

Opačný názor zastává meteorolog Robert Skeřil, vedoucí oddělení ochrany čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu v Brně. „Za posledních dvacet let se situace naopak zlepšuje. Letošní rok nezačal dobře a měli jsme v Brně několik smogových období, od poloviny února ale není množství prachu ve vzduchu vysoké,“ zdůraznil.

Více prachu je podle něj ve Svatoplukově ulici nebo u autobusového nádraží Zvonařka. „Za znečištění nemůže jen doprava. Nejhorší nejsou místa, kde jezdí hodně aut, ale ta, kde doprava stojí. Tedy hlavně křižovatky,“ upřesnil Skeřil.

Podle náměstka brněnského primátora Martina Andera na zlepšení situace brněnští radní usilovně pracují. „Kvůli prachu v ulicích děláme mokrá čištění cest. Dále zpracováváme studii proveditelnosti k nízkoemisním zónám, kterou chceme mít hotovou do konce října,“ vyjmenoval.

Usiluje také o rozšíření městské zeleně a upravení pravidel, jak ji udržovat. „Chceme, ať nemá jen okrasnou funkci, ale zároveň také pohlcuje prach. Vymýšlíme i alternativní způsoby kam ji umístit, pokud někde nejdou zasadit stromy. Zeleň bude třeba obrůstat sloupy trolejového vedení,“ zmínil Ander.