Uhynulý pták byl dospělý jedinec starý osm let. „Vylíhl se v hnízdě u Tvrdonic na Břeclavsku a zahnízdil někde v okolí, nejspíš u Šanova. Teď zrovna je období, kdy orli snáší vejce. Bohužel náš místní pár už další generaci nevyvede,“ sdělil zoolog Jihomoravského muzea ve Znojmě Antonín Reiter.

S vysledováním, o jakého orla se jednalo, pomohly kroužky, kterými byl orel označený. Zda se jednalo o samce či samici, není zatím jasné.

Uhynulého orla našla kolemjdoucí u řeky Jevišovky.Uhynulého orla našla kolemjdoucí u řeky Jevišovky.Zdroj: se souhlasem autorky

Muzeum by mohlo získat lebku vzácného ptáka do svých sbírek. „Využili bychom ji pro edukační účely,“ uvažovala Monika Mažárová, která v Jihomoravském muzeu ve Znojmě působí jako muzejní pedagožka.

Ospalý klid narušují projíždějící auta na nedaleké silnici.
Vesnické domky jako od Lady u rušné silnice. Poznáte rybník na Znojemsku?

Podle odborníků měl vzácného ptáka usmrtit elektrický výboj ze sloupu. „Byl to patrně ještě starý typ, který není zabezpečený. Společně s ochránci přírody je přezdíváme sloupy smrti. Jedná se totiž o konstrukce, které tyto úhyny umožňují. Zákon distribučním společnostem ukládá toto změnit, ale děje se to obvykle tehdy, když se stane podobný případ, A vymění často jeden jediný dotyčný sloup,“ poukázal David Horal z České společnosti ornitologické, který se populaci orlů královských dlouhodobě věnuje.

Jak připomněl, podobnou smrtí ukončí život tisíce ptáků ročně. „Jen občas se najdou. Obvykle lidé nahlásí velké ptáky, tedy dravce, kterých si všimnou. Podobně hynou i káňata, poštolky i další druhy,“ upozornil Horal.

Prostranství u hřbitova na znojemském Hradišti má projít obnovou.
Nové hřiště i parkování u hřbitova na Hradišti. Hotovo má být za dva roky

Smysl má podle něho tlačit na distribuční společnosti, aby staré sloupy plošně vyměnily. „Dříve totiž nebylo nijak ověřené, které jsou nebezpečné. Postupem času to zkušenosti ukázaly. Pokud vím, vyměňují je často na horizontech, kde je usednutí ptáků nejvíce rizikové. Pomáhají zábrany, které minimalizují možnost na sloup usednout,“ doplnil Reiter.

Česká společnost ornitologická již od roku 1997 spolupracuje s distribuční společností EG.D, která je členem skupiny E.ON na vývoji zabezpečovacích prvků a konzol.

Ty umožňují bezpečný posed ptactva na sloupech nebo letící ptáky upozorní na dráty a vyhnou se tím kolizi. „Ochrana ptactva je pro nás důležitým tématem. I proto dlouhodobě spolupracujeme s ornitology na vývoji a instalaci ochranných prvků, které brání kolizím ptactva s elektrickým vedením. Dohromady s ornitology také vytipováváme lokality, v nichž tyto ochranné prvky instalujeme,“ potvrdil mluvčí společnosti E.ON Lubomír Budný.

Uhynulého orla našla kolemjdoucí u řeky Jevišovky.Uhynulého orla našla kolemjdoucí u řeky Jevišovky.Zdroj: se souhlasem autorky

Jak upozornil, jsou to třeba konzole typu Birdsafe, které umožňují bezpečný posed ptactva na sloupech. „Ročně jich na našem distribučním území přidáme více než dva tisíce. Konzole navíc automaticky instalujeme všude, kde obnovujeme nebo rekonstruujeme naše vedení. V současnosti je těmito bezpečnými konzolemi osazeno více než devadesát tisíc sloupů podpírajících vedení vysokého napětí,“ poukázal Budný s tím, že rozsáhlá síť bezpečných podpěrných bodů je nainstalována na celém distribučním území EG.D, především v nezastavěných oblastech, kde ptáci běžně žijí.

Výjimkou není ani Hrušovansko. „Konkrétně na Hrušovansku jsme je osadili vloni při obnově vedení směrem na Drnholec, anebo v opačném směru na Litobratřice,“ řekl mluvčí společnosti.

Silnici I/53 čeká nová fáze modernizace, týkat se bude úseku z Lechovic do Pohořelic.
Silnice z Lechovic na Brno bude mít nově tři pruhy. Víme, kdy začnou opravy

Informaci o nedávném úhynu orla mořského v Hrušovanech nad Jevišovkou byla pro distribuční společnost nová a bude s ní do budoucna pracovat. Poznatek pomůže například i ve vytipování dalších lokalit, kde je žádoucí nainstalovat další ochranné prvky.

K ochranně ptactva využívá ED.G i barevné plastové koule, tak zvané zvýrazňovače, které letící ptáky upozorní na dráty a umožní jim vyhnout se kolizi. „Vloni jsme je nainstalovali právě u Hrušovan nad Jevišovkou, na dalších místech například u Hodonic, Moravského Krumlova na Znojemsku a u Velkých Pavlovic na Břeclavsku,“ informoval Budný.

Zdroj: Youtube

Ptactvo pomáhá také významně chránit kabelizace, kdy se venkovní vedení přeloží pod zem. „Jen letos máme v plánu takto přeložittéměř devět set kilometrů vedení nízkého napětí a zhruba dvě stě padesát kilometrů vysokého napětí na celém našem distribučním území,“ upozornil Budný.

S ochranou dravců pomáhá od roku 2017 i přeshraniční projekt Eurokite, který sleduje jejich pohyb a zkoumá příčiny úhynu. Ornitologům tak pomáhá cílit opatření do rizikových oblastí.

Orel mořský je největší dravec Česka a největší orel Evropy. Návratu orla mořského do české přírody začali v sedmdesátých letech minulého století pomáhat ochránci přírody. Jednak zimním přikrmováním těchto dravců, ale i vypouštěním mladých orlů odchovaných v zajetí do přírody.

V letech 1978 až 1989 tak bylo do přírody vypuštěno celkem devět těchto dravců. Celková populace orlů mořských v Česku letech 1985 až 1989 dosahovala osm až dest párů, v roce 1994 pak dest až patnáct párů, v roce 2006 zhruba pětadvacet až třicet párů a v roce 2013 na sto párů.

V současné době na území republiky může hnízdit více jak sto padesát párů. Nicméně v průběhu zimy u nás zimuje i velké množství ptáků se severní Evropy a Pobaltí.