Osmičková léta? Významné události na ně padly náhodou, říká historik Libor Jan

O knize jako autoři uvádíte, že osmičková výročí nezveličuje a spíše demytizuje. Co to konkrétně znamená?

Že se nejdůležitější věci staly v datech končících osmičkou, je náhoda. Vždy šlo o výsledky dlouhodobého dění v mnohem širším geografickém prostředí, než je naše území. Samozřejmě, že když se nakupí tolik osmičkových dat, lidé to vnímají jako něco osudového. Tomu nahrává i dnešní doba, kdy se ve velkém hledají tajemství, v televizi jsou oblíbené seriály, kde se odehrává něco záhadného. Ale historie ve skutečnosti příliš tajemná nebyla. Samozřejmě existovala spiknutí, úklady, ale nešlo o nic mysteriózního. A navíc, v českých a moravských dějinách se stala spousta významných událostí v datech, která osmičky na konci nemají.

Ředitelku nezachránilo ani 91 rodičů, nyní žaluje bývalého zaměstnavatele

Snažíte se v knize také vyvracet zažité fámy o událostech?

Nesnažili jsme se o to prvoplánově, ale jelikož skutečně vycházíme z výsledků nejnovějšího bádání, je náš pohled na některé momenty odlišný, než je zažité.

Které momenty myslíte?

Například velmi podrobně rozebíráme, jak byl v bitvě na Moravském poli zabit Přemysl Otakar II. Zmiňujeme, že ve skutečnosti šlo o celkem hnusnou vraždu. Také se třeba v souvislosti s rokem 1618 zabýváme Bitvou na Bílé hoře z roku 1620 a upozorňujeme, že zdaleka nešlo o nějakou malou šarvátku, nýbrž o poměrně velkou regulérní bitvu.

Zmínil jste, brutální vraždu Přemysla Otakara II. Můžete to trochu přiblížit?

Král Přemysl Otakar II., když ztratil bitvu, se se svými věrnými ještě bránil. Ale bojovat v tehdejší zbroji, navíc v teplém konci srpna, je nesmírně těžké. Takže když na konci bitvy shodili jeho koně na zem…

Výlet do mikrosvěta: lidé uvidí jindy neviditelné věci