Zlatavá barva vína s jemnou vůní po růžích a vanilce, ideálně s trochou zbytkového cukru. Takový je výsledek unikátního spojení dvou odrůd, Tramínu a Müller Thurgau, které dal Veverka světu. Před více než padesáti lety. „Uvědomuji si, kolik šťastných náhod se na vzniku Pálavy podepsalo. Například semínka z bobulí se třídila pusou a představte si, že by tehdy někdo to jediné správné zrnko z asi tří set možných spolkl,“ vzpomněl syn slavného šlechtitele Pavel Veverka.

Štěstím podle něj bylo i to, že po politické čistce na Šlechtitelské stanici Velké Pavlovice, kde titěrný výzkum odrůdy jeho otec začal, si mohl mladé semenáčky odvézt s sebou do Perné, kam se musel odstěhovat i s celou rodinou. Právě tam šlechtění Pálavy Veverka dokončil. „Moc nechybělo k tomu, aby mu semenáčky zakázali odvézt a šlechtění by nedokončil. Pálava by tak zřejmě vůbec nevznikla,“ zamýšlel se syn Pavel.

Dálnice D52.
Spojnice dálnic D52 a D2: silničáři musí vytvořit biotop pro obojživelníky

Sám se vinařství později věnoval a pokračoval tak v otcových šlépějích. „S vinařem a šlechtitelem Milošem Michlovským jsme společně dokončili a zaregistrovali i další variantu otcovy Pálavy odrůdu Medea. Tou si pravděpodobně na jeho počest i připijeme,“ prozradil.

Na zmínku, že Pálava působí jako afrodisiakum, reagoval pobaveně, kouzlo je ale podle něj možné. „Je to dané tím aroma a harmonickou chutí. Lidé se po Pálavě cítí dobře, je to spíš psychická reakce,“ zvažoval Pavel Veverka.

Vinaři sbírají za Pálavu ocenění i na světových výstavách. „Poprvé zaujala porotce už před zhruba pětadvaceti lety v Anglii. Dnes vyhrává světové soutěže často, je příjemně aromatická. A také se v anglicky mluvících zemích dobře vyslovuje. Navíc je spjata se stejnojmennou přírodní lokalitou. To všechno dělá z Pálavy významný exportní prvek,“ vyzdvihl šéf Znovínu Znojmo Pavel Vajčner. Osobně má odrůdu v oblibě.

Ilustrační foto.
Pozor na ptačí chřipku na Znojemsku: veterináři ji potvrdili v Bojanovicích

S Josefem Veverkou spolupracoval a zažil s ním i degustace na Znojemsku. „Těšila ho všechna ocenění za Pálavu, která ve Znovínu viděl,“ dodal Vajčner.

Na slavného rodáka jsou patřičně hrdí i ve Velkých Pavlovicích. „Jeho památku i dalších významných šlechtitelů drží vinaři, kteří nyní vlastní bývalou šlechtitelskou stanici, z níž je zážitkové ubytování. Zanechali tam i kus starých vinic. Jen bychom byli rádi, kdyby se našli pokračovatelé šlechtění,“ projevil přání starosta města Jiří Otřel.

Na první testovací vinice s Veverkovou Pálavou a odrůdou Aurelius, jež také dal světu, zavzpomínají vinaři například v Popicích. Právě na tamních vinicích vysázel šlechtitel zkušební rostliny poprvé. Ale také v Polešovicích na Hodonínsku či na Znojemsku a Velkopavlovicku. Dnes nechybí odrůda téměř v žádné vinici. „Kdyby otec žil a viděl zájem o odrůdu, byl by šťastný. Už před mnoha lety při prvních ochutnávkách věděl, že má budoucnost,“ těší syna Pavla Veverku.

Kdo je Josef Veverka

- Vinař a šlechtitel, otec odrůd Pálava a Aurelius

- Narodil se 12. ledna 1922 ve Velkých Pavlovicích, zemřel 21. října 2006

- Vystudoval gymnázium v Židlochovicích, poté Vysokou školu zemědělskou v Brněnsku

- V roce 1956 vedl Šlechtitelskou stanici Velké Pavlovice, kde započal šlechtění

- V roce 1959 byl ho režim z politických důvodů přestěhoval s rodinou do Perné

- Tam šlechtění odrůd dokončil

- Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda Pálava zapsána v roce 1977, odrůda Aurelius v roce 1983