Nejvíc bodavý hmyz trápí ty, kteří se rozhodnou vyjet za město. „S manželkou rádi vyrážíme za koupáním do přírody, nejradši máme prostředí zatopených lomů. Letos nám ale toto potěšení kazí hmyz mnohem víc než jindy, hlavně ovádi. A většina sprejů, která by nás proti jejich dotěrným náletům měla chránit, moc nezabírá," postěžoval si Vyškovan Ondřej Bureš.

Na velké množství ovádů si stěžuje i Petr Vychodil ze Slavkova u Brna. „Každý rok vyrážíme na pár dní pod stan do stejného kempu v Moravském krasu. Už dlouho jsem ale nezažil takové nálety hmyzu jako letos. I když bylo po večerech ještě poměrně teplo, museli jsme chodit oblečení od hlavy k patě. Před pár lety to byly roje komárů, a teď tohle," povzdechl si Vychodil.

Mezi člověkem a zvířaty si ovádi nevybírají. „Pro zvýšený výskyt ovádovitého hmyzu jsou letos velmi dobré klimatické podmínky. Častý déšť a vlhkost jim svědčí a jejich líhniště jsou jak v blízkosti přírodních vodních ploch, tak například ve vysoké trávě," poznamenal entomolog Ivan Gelbič.

Největší výskyt letos entomologové zaznamenali u bzikavek. „Také se začíná objevovat ovád hovězí. Přestože jeho jméno napovídá, že jeho hostitelem by měl být především skot, štípe často i lidi," podotkl Gelbič.

Záchrana ve městě

Klid od hmyzu mají lidé v podstatě jen ve městech. „Například na městském koupališti se s ním můžeme setkat jen minimálně. Je to dané právě tím, že ovádi a bzikavky nemají v betonu a nízké trávě vhodné prostředí na kladení vajíček. Ideální prostředí pro ně může být například kemp nebo rybník, tam se s nimi také lidé setkávají nejčastěji. Nejagresivnější jsou tyto druhy hmyzu se změnou tlaku, nejčastěji před bouřkou," upozornil Gelbič.

Bolavé štípnutí není jediná nepříjemnost, kterou s sebou přemnožení ovádi přinášejí. Hrozí i přenos nemocí. „Člověka nejčastěji kousne samička, která krev potřebuje pro vývoj pohlavních orgánů. Když se lidé potí, vylučují látky, které ovády přitahují. Přitom se může stát, že ovád, který člověka štípne, je něčím nakažený. Záleží, na čem sál předtím, hrozí i riziko pasivního přenosu boreliózy," řekl Gelbič.

Vedoucí epidemiologického oddělení krajské hygienické stanice Renata Vaverková však uvedla, že kromě přenosu klíštětem žádný jiný přenos boreliózy zatím potvrzený není. „Při kousnutí ovádem není ta doba, kdy mu je člověk vystavený, tak dlouhá, aby hmyz nemoc přenesl. To se stává výhradně u klíšťat, která jsou k člověku přisátá dostatečně dlouho," vysvětlila Vaverková.

Se štípnutím ováda se často potýkají děti, které přes léto tráví v přírodě hodně času. Lékaři doporučují používání repelentů. A varují před škrábáním. „Vznik infekce po kousnutí hmyzem může být způsobený jak přenosem, tak i tím, že si člověk ranku rozškrábe a infekci si do ní takto zanese. Infekce se potom může léčit antibiotiky, většinou však stačí pouze lokální ošetření," uvedla praktická lékařka pro děti a dorost Lenka Jenčíková z Bučovic.