Exotické rostliny a rybníček s několika desítkami koi kaprů chodí s dcerou do zahrady obdivovat místní obyvatelka Zdeňka Stojáková. „Je to něco neobvyklého. Mám ráda veškerou zeleň a je jedno zda je cizokrajná či domácí,“ říká mladá žena.

Tropická zahrada v jihomoravské vesnici funguje dva roky. „Od dětství jsem rád pěstoval exotické rostliny a mým snem bylo mít u baráku krásnou okrasnou zahradu pro rodinu a kamarády. Postupně k nám chodilo čím dál více lidí, až kapacitně přestala stačit, proto jsme s kolegou vybudovali pro veřejnost větší zahradu na novém místě. Lidé ji využívají i pro konání svateb či focení,“ sděluje její spolumajitel a přibický starosta Miroslav Effenberger.

Rybník. Ilustrační foto
Rybníky na jihu Moravy: kvalita vody se zhoršuje. Snižuje ji i fosfor z čističek

Návštěvníci v místě uvidí cizokrajné rostliny, které se dají pěstovat i v našich podmínkách. „Máme tu zhruba čtyřicet druhů palem, některé jsou vysoké i osm metrů. Dále spousty olivovníků, kaktusů, agáve, mrazuvzdorné juky a speciální stromové kapradiny z australské Tasmánie. Z ovocných rostlin tu máme například fíky, kaki či kiwi. Většinu rostlin si pěstujeme sami od semínek nebo dovážíme ze Španělska či z Itálie,“ vyjmenovává Effenberger.

V Přibicích jsme se zeptali na názor kolemjdoucích

Největší raritou tamní zahrady je podle Jiřího Michny 450 let starý olivovník. „Má obrovský průměr kmene. Do budoucna kolem něj vznikne lavička na posezení. Dále je zajímavý náš šlechtěný fíkovník s názvem Pálava, který plodí velké, chutné plody dvakrát ročně a zhruba čtyřicetiletou tropickou palmu Arecastrum, která je největší v Česku,“ tvrdí spoluvlastník exotické zahrady.

Effenberger inspiroval k netradiční výsadbě i některé místní. „Lidé si k nám chodí pro rady a zkouší pěstovat třeba palmy. Motivací jim je i to, že v ulicích jich vidí několik desítek, které už mají nějakou tu zimu za sebou,“ popisuje milovník exotických rostlin, který vystudoval Zahradnickou fakultu Mendelovy univerzity v Lednici na Břeclavsku.

Divadelní, televizní a filmový herec, režisér, podnikatel, scenárista, vysokoškolský divadelní pedagog, divadelní ředitel a politik Tomáš Töpfer .
Boj o senát v Brně: četník Arazím z Humoresek nebo "přestupující" ředitel

Na druhou stranu přiznal, že ne všem tamním obyvatelům se exotická výsadba líbí. „Je to taková menšina, která je vždy proti všemu. Navíc u těchto lidí funguje i lidská závist, která nemá své meze,“ podotýká starosta.

Podle brněnské etnoložky Martiny Pavlicové by se na veřejná prostranství obce více hodila tradiční výsadba. „Vytváření kulturní krajiny patří k péči o kulturní dědictví. Ke každé výsadbě musíme přistupovat obezřetně, vnímat hodnotu krajiny a charakter obce. V jihomoravských vesnicích si dokážu představit výsadbu hrušní, jabloní, ořešáků nebo takových stromů, které v oblasti pěstovali generace před námi,“ sděluje Pavlicová.