VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pamětníci: Učitelé byli za socialismu hlídači výročí

Jižní Morava /ANKETA/ – Třída, kde nebyl ani jeden žák navštěvující náboženství, dostala odměnu. Jak vypadaly školní dny a výuka za socialismu, zkoumali brněnští odborníci z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Minulost osvětlili díky rozhovorům se sedmatřiceti kantory, kteří tehdy vyučovali na brněnských školách.

18.4.2017
SDÍLEJ:

Školní třída z padesátých let 20. století. Ilustrační foto.Foto: archiv

Jiří Zounek, Michal Šimáně a Dana Knotová z Ústavu pedagogických věd ve výzkumu popsali, s jakými problémy se učitelé museli před rokem 1989 vyrovnávat. „Setkávali jsme se s různými dilematy a spletitými lidskými osudy," shrnul Zounek, který využil jednu z posledních možností pamětníky zastihnout. Řada z nich už totiž zemřela.

Badatelé pokrývali časové období od padesátých po devadesátá léta. Mluvili s kantory nejstarších věkových kategorií, i těmi, kteří v období listopadové revoluce učit začínali. Učitelé vzpomínali třeba na reformy v padesátých letech, které měly československý vzdělávací systém připodobnit sovětskému. „Vyučující byli tehdy do značné míry taktéž hlídači výročí, které museli připomínat i v předmětech, kde by je nikdo nečekal. Třeba v matematice nebo při technickém vyučování," upřesnila za univerzitu Martina Fojtů.

O brněnském výzkumu
∙ výzkum odborníků z Filozofické fakulty mapoval každodenní fungování škol za socialismu
∙ z výzkumných rozhovorů se sedmatřiceti učiteli vyplynulo, jak se učitelé stavěli k ideologickým povinnostem
∙ badatelé rozhovory pokrývali časové období od padesátých let až po léta devadesátá
∙ mluvili s kantory nejstarších věkových kategorií až po ty, kteří kolem listopadové revoluce do školství teprve nastupovali

Velké téma výzkumu byla i víra. Jihomoravští bývalí učitelé uvedli, že od ní žáky museli co nejvíce odvracet. „Počítali děti, které chodily do náboženství. Když v některém ročníku nebyl ani jeden věřící žák, třída dostala odměnu," uvedl Zounek. Pamětníci vzpomínali i na to, jak museli hlídat při nedělní mši u kostelů, aby věděli, kdo do nich míří.

Podobnou zkušenost má i jednapadesátiletá Jitka Blažková z Brna. „Naše rodina byla věřící. Když jsem se v deváté třídě hlásila na ekonomickou školu, její ředitel si mou matku zavolal do kabinetu. Řekl jí, že by bylo vhodné, abych přestala chodit do náboženství, jestli se chci na školu opravdu dostat," popsala žena. I když ji nakonec přijali, do kostela dodnes chodit nepřestala. I podle výzkumníků hráli v té době důležitou roli ředitelé. Často rozhodovali o tom, do jaké míry bude škola pracovat pro režim.

Pamětníci se museli vypořádat i s morálním rozhodováním. I když byli někteří sami vychovaní v křesťanské víře, museli chodit do rodin a přesvědčovat je, aby od náboženství upustily. V šedesátých letech přišlo uvolnění. „Učitelé se začali cítit ve výuce lépe, znovu se mohlo učit například o Masarykovi. Také sešity, kam se zapisovaly různé ideologické úkoly, byly prázdnější," nastínil Zounek.

Ráda na tyto roky, které strávila na základní škole, vzpomíná Brňanka, která si nepřála uvést své jméno. „Hrávali jsme si se spolužáky venku a neseděli pořád doma, jako dnešní mladí. Moji rodiče chodili do kostela, ale já nikdy s ničím neměla problémy," zmínila. S nástupem normalizace se ale poměry znovu velice rychle přiostřily. „Srpnová okupace zastihla pedagogy v přípravném týdnu. Pamětníci se svěřili, že netušili, co mají od následujících týdnů a let očekávat," řekl Zounek.

Autor: Růžena Machálková

Bylo za socialismu méně kvalitní školství než dnes?

ANO

15 %

NE

85 %

Hlasovalo: 250

Anketa byla ukončena

18.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Sbírka pomohla v Hustopečích na Břeclavsku, kde lidé dávali peníze na malého Samuela Jakubíka, který trpí dětskou mozkovou obrnou s přidruženou vrozenou vývojovou vadou mozku.

Dárci dávají peníze na léčbu nemocných dětí, opravy zničených domů i na umění

Ilustrační foto.
12

RegioJet výrazně omezí autobusy mezi Prahou a Brnem, posílí vlaky

Okusí život bezdomovce. Lidé přespí venku na chladném chodníku

Břeclav – Do finále míří přípravy na pátý ročník Noci venku, která se uskuteční v Břeclavi. Účastníci mohou díky ní alespoň okusit pocity lidí ve složitých sociálních situacích, mnohdy bezdomovců.

Školákům pomáhají při výuce roboti. U dětí rozvíjí logické myšlení

Vyškov – Jsou drobní, blikají a poslouchají rozkazy. Na Základní škole Purkyňova ve Vyškově se školáci učí s pomocí malých robotů, takzvaných Ozobotů. Žáci se díky nim zábavným způsobem seznamují se základy programování.

Stop přijímání darů. Některé nevyužijí, seznam potřebných proto dají na internet

Jižní Morava – S vidinou pomoci připravila Břeclavanka Pavla Kozmerová oblečení a hračky, aby je předala v Domě svaté Agáty v Břeclavi. Její cesta ale skončila přede dveřmi budovy, kde poskytují domov matkám či otcům s dětmi bez střechy nad hlavou. Zastavila ji cedule s nápisem: dary nepřijímáme. „Proč nepřijímají dary? Teď před Vánocemi by se dětem přece něco mohlo nosit,“ divila se Kozmerová.

Zničené cedule s českým lvem nahradily nové. Řádění vandala prozatím ustalo

Blanensko – Dvacítka tabulek s vyznačením přírodní rezervace a jedna se skupinou památných stromů jsou zpět na původních místech. Letos je na Blanensku rozkradl a poničil neznámý vandal. Na značkách mu vadil symbol malého státního znaku s českým lvem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT