Pár dní před nehodou měl podle svých slov špatné tušení, ale zahnal ho. „Po havárii jsem zvažoval, že začnu zase jezdit, ale něco mi říkalo, ať to nedělám. Začal jsem poslouchat svou intuici," svěřuje se Štěpánek.

U sportu ale zůstal. Od havárie už zvládl s hendikepem dvakrát na kole zdolat extrémní ultramaraton bez zajištění, dlouhý tisíc mil, tedy asi šestnáct set kilometrů, který se jezdí napříč celou Českou republikou a Slovenskem. „Cítím potřebu něco dělat, vyplavovat adrenalin. K cyklistice jsem se dostal náhodou. Zkusil jsem to a začalo mě to bavit," vysvětluje maratonec.

Při maratonu závodníci za deště sjíždějí rozbahněné cesty, brodí se řekou, ve které je strhává proud. „Závod je o překonávání sebe sama. Ukáže vám život, podstatu, co vlastně potřebujete. Jídlo, pití a kde přespat, nic víc," tvrdí.

Závod, který lze překonat na kole, pěšky či jakkoli vlastní silou, chce letos Štěpánek podstoupit jako chodec a běžec na pět set mil. Odstartuje pátého července. „Bude to strašně náročné. Namáhavější než na kole, ale bezpečnější," srovnává Štěpánek.

Věří, že příklady táhnou. A tak se snaží myšlenku, že když člověk chce, hodně toho dokáže, předávat dál. „Přednáším v rehabilitačních centrech, dětských domovech i pro další zájemce," říká nadšenec.

GABRIELA PETRIKOVÁ