Na možný pokus o podvod upozornili instituci přímo pracovníci výrobny. „Člověk, který tam přišel, jim připadal podivný. Kontrolovali jsme situaci u nás a žádný takový požadavek jsme neevidovali,“ informoval Deník Rovnost mluvčí nemocnice Filip Zdražil.

Muž mohl plánovat, že razítko zneužije. Například pro omluvenku v práci nebo třeba u soudu. Výroba cizího razítka podle odborníků v podstatě není trestná. A firmy nemohou zákazníka legitimovat. „Žádný právní předpis neupravuje podmínky výroby a prodeje razítek. Zákonem jsou stanovené pouze základní povinnosti užívání těch úředních. Každý si tak může nechat vyrobit jakékoli razítko,“ přiblížil dubňanský advokát Václav Novák.

V praxi to ale tak jednoduché není. Firmy si totiž podezřelé zakázky podobně jako v případě razítka nemocnice prověřují a mají i další kontrolní postupy. „Většinu zakázek přijímáme elektronicky. Návrh razítek odesíláme elektronicky zákazníkovi ke schválení na adresu, která je na něm uvedená. Adresa na razítku musí souhlasit s adresou na následné faktuře,“ popsal postup jednatel hodonínské společnosti Repress Milan Jeřábek. Teprve poté může jít navržený vzhled do výroby.

Jeřábek připustil, že si u firmy občas někdo chce nechat vyrobit razítko třeba některého úřadu, aniž by k tomu měl oprávnění. Za léta praxe ale zaměstnanci většinu klientů z veřejných institucí znají. Pokud se jim zdá něco v nepořádku, vše si ověří po telefonu. Společnost si navíc uchovává i databázi vytvořených razítek, každé z nich má své evidenční číslo a lze je tak snadno zpětně dohledat.

Podle advokáta Nováka se u nás užívání razítka přeceňuje. „To však není nic proti poměrům v bývalém Sovětském svazu, kde v jisté době existovala v institucích a podnicích funkce bumášnika – správce razítek s mimořádnou pravomocí. Přitom víme, že razítko se dá vyrobit i z brambory,“ zmínil se s nadsázkou.