Jen velmi pomalu se daří správcům Národního parku Podyjí ve spolupráci s asi šedesátkou obcí v Podyjí dále snižovat světelný smog v této unikátní přírodní lokalitě. Park je svým nízkým světelným znečištěním vyhlášený již nyní, přesto by v něm umělého světla z obcí mohlo být ještě méně.

Memorandum podyjské oblasti tmavé oblohy podepsali představitelé Národního parku s místními obcemi, Českou a Znojemskou astronomickou společností a firmou E.ON již před dvěma roky. „Iniciovali jsme tuto dobrovolnou iniciativu ve snaze ještě více snížit světelné znečištění v této oblasti. Na začátku jsme si neuvědomili, kolik práce vše bude obnášet. Musím osobně navštívit všech šedesát obcí a vše se starosty projednat,“ uvedl šéf oddělení speciální ochrany přírody Správy národního parku Podyjí Martin Škorpík.

Ilustrátor Alois Sikora vydal další knihu pro děti
Malíř láká děti od počítačů zpět ke čtení. Díky pohádkovým knihám

Některé obce v Podyjí už mají ve svých ulicích světla nová. Podle odborníků však nejsou nejdokonalejší. „Uvědomujeme si, že znalosti o světelném znečištění a jeho účincích se velmi rychle vyvíjejí a tak například o otázce barvy světla a její teploty jsme ani my před dvěma třemi roky mnoho informací neměli. I proto mají některé obce nové osvětlení, bohužel není to to nejlepší,“ naznačil Škorpík.

Nová světla fungují například ve Vranově nad Dyjí. Osvětlují za tmy prakticky celý městys pod známým zámkem. „Téměř sto procent světel máme nových s LED diodami. Jsou úsporné. Šetří až sedmdesát procent energie. To však není typ, který ochránci přírody po obcích chtějí nyní poté, co zpřísnili podmínky a požadují jinou teplotu světla,“ konstatoval první muž Vranova nad Dyjí Lubomír Vedra.

Ilustrační foto
Nová prodejna bude, ujistil Lidl Slavkov

Podyjská oblast tmavé oblohyPodyjská oblast tmavé oblohy (POTO) má být podle memoranda připravována a případně následně zřízena s cílem informovat laickou i odbornou veřejnost o zachovalém nočním životním
prostředí. Má vzdělávat veřejnost v této problematice,
propagovat ochranu nočního životního prostředí s důrazem na tmavé nebe. Měla by být základním kamenem ochrany přírody a krajiny před světelným znečištěním a přispět tak zároveň
ke zlepšení kvality života místních lidí i návštěvníků.
Symbolem POTO je náš největší a vzácný noční motýl
martináč hrušňový.
Zdroj: Text Memoranda POTO

Nové, moderní lampy veřejného osvětlení, které lidé mohu vidět ve Vranově ale také třeba ve Znojmě na Horním či sousedním Václavském náměstí tak už nesvítí do všech stran, ale jen dolů na zem, podle odborníků je také důležitá právě teplota světla. „Je to tak. Například pozorovat v noci hvězdnou oblohu na Horním náměstí ve Znojmě je poměrně snadné,“ řekl Škorpík.

Podle předsedy znojemských astronomů Radka Dřevěného je nejlepší lokalitou pro pozorování noční oblohy v Podyjí až oblast od Vranova nad Dyjí na západ. „Nedávno jsme s lidmi z parku a z Masarykovy univerzity objížděli park a tipovali jsme pro univerzitu místo, kam by mohli umístit robotickou či výukovou pozorovatelnu. Relativně dobrá tma je v okolí obce Podmyče. Čím více jsme jeli ke Znojmu, tím více světla jsme potkávali,“ poukázal Dřevěný.

Jak dodal, barvou světla se odborná i laická veřejnost zabývá skutečně až v posledních letech. „Ta čistě bílá, byť má nejlepší osvětlovací schopnosti, není opravdu ideální. Toto světlo se odráží od země,“ dodal.

Podle Jana Hollana z Masarykovy univerzity, který se světelným znečištěním také zabývá, je snižování světelného toku v zájmu všech lidí, nejen odborníků či astronomů. „hlavou je zážitkem. I pouhým okem za dobrých podmínek lze vidět třeba i Uran,“ naznačil Hollan.

V národním parku by podle Hollana mělo být minimální světelné znečištění zcela samozřejmé. „Osvětlovací průmysl tlačí na to, aby světla byla bílá, a obce na to slyší. Ideální světla jsou však ta, která nemají žádnou modrou složku. Méně lákají hmyz, ale také pozitivně ovlivňují metabolismus člověka,“ dodal Hollan.

Ilustrační foto.
Lidé můžou zavítat na jarmark i Kulišárny do zooparku