Padala silná slova o nevyzpytatelném chování a možných sexuálním útocích postižených vůči místním. Kraj z projektu nakonec vycouval. „Z lidského hlediska nechápu, co tady hrstka lidí rozpoutala. Jinde chráněné bydlení funguje bez problémů. Teď nás zná celá republika jen v tom špatném světle, že v obci nechceme postižené,“ řekl starosta obce Jaroslav Zoubek.

Petici podepsalo asi tři sta obyvatel. Řada z nich podle Zoubka změnila názor. „Chodí i píší, že se od petice distancují. Stanovisko našeho zastupitelstva je neměnné, výstavbu chráněného bydlení stále podporuje,“ dodal Zoubek.

Ve Svitávce měli dělníci postavit pro klienty krajského zařízení Paprsek z Velkých Opatovic dva domy za bezmála třicet milionů pro dvanáct lidí. Jde výhradně o mentálně postižené, jejich psychický vývoj se zastavil na úrovni dětí. Přesto zvládají běžné úkony každodenního života.

Jedním z odpůrců stavby byl Pavel Vrána, který bydlí v těsné blízkosti zamýšlené výstavby. „Největší průšvih je neinformovanost o tomto projektu. Záměr mi připadá jako rozhodnutí od stolu. Podle mě by se v obci naší velikosti měl nejdřív zkusit v menším a teprve pak se lze pustit do stavby dvou velkých domů,“ uvedl muž.

Ostrou kritiku sklidili odpůrci stavby na sociálních sítích. „Jsem obyvatelka Svitávky a po zhlédnutí reportáže v televizi se za to upřímně stydím. Ty, kdo tam mluvili proti chráněnému bydlení, řadím mezi lidský odpad,“ napsala na sociální síti například Sandra Vlachová.

Podle Vladimíra Vaňka z blanenského Klepačova, kde chráněné bydlení funguje už přes patnáct let, za vzniklou situaci může nedostatek informací o životě postižených. „Z mého pohledu je to podobné jako rétorika Tomia Okamury. Najít problém, který ve skutečností není, a vyvolat davovou paniku. Spousta lidí podle mě vůbec nevěděla, co podepisuje, nebo byli zmanipulovaní. Kdyby o životě postižených něco znali a neměli předsudky, tak se zachovají jinak,“ řekl muž.

V Klepačově se s postiženými setkává denně. „Zapojují se do života obce. Chodí na kulturní akce. Jsou milí a vstřícní, pracují. Pokud jim to zdravotní stav dovolí, měli by se postižení běžně zařadit do společnosti a okolí se s nimi bez problémů sžije,“ dodal.

Podobné těžkosti jako ve Svitávce řešili také s chráněným bydlením v Lednici na Břeclavsku. Se stavbou se mělo začít už v roce 2013. Se zpožděním se však rozjede až letos. „Museli jsme čelit řadě nepříjemností. Především pak ze strany obyvatel obce, kteří nechtěli, aby vedle nich bydleli postižení,“ prohlásil ředitel organizace Srdce v domě Zbyněk Tureček.

Krajští úředníci nyní na Blanensku hledají pro chráněné bydlení jinou lokalitu. Léta už tam funguje například v Boskovicích nebo v Letovicích.