Je podle vás jižní Morava vzhledem ke klimatu něčím specifická?
Podnebí jižní Moravy bylo vždy pro hodnocení celého území označováno jako nejteplejší. Navíc má v celé republice nejméně úhrnných srážek, takže pochopitelně sucho. Lidé si ale často neuvědomují rozdíl mezi pojmem počasí a podnebí. Když jsem řekl, že jižní Morava má suché podnebí, tak se jedná o dlouhodobý průměr, tedy třicet nebo padesát let. Kdežto když se bavíme o počasí, je to počasí daného dne, daného týdne.

Co sucho na našem území hlavně způsobuje?
Existuje několik druhů sucha. Lidé nemají vodu například ve studních, což je dopad hydrologického sucha. To samozřejmě nastává, když je málo srážek. Ale pokud jsou srážky okolo průměru a jsou současně vysoké teploty, máme také sucho, protože voda se vypaří. Dlouhodobý nedostatek srážek, vysoké teploty a tedy vysoký výpar způsobují, že máme dneska časté projevy sucha hydrologického, a tím klesají hladiny podzemních vod.

Kdo je Jaroslav Rožnovský
Narodil se 1.3.1949.
Na Vysoké škole zemědělské fytotechniku a geografii se specializací na meteorologii a klimatologii.
Jako klimatolog se zabývá suchem. Pracuje pro Český hydrometeorologický ústavu a vyučuje na Mendelově univerzitě v Brně.
Ve volném čase se zabývá pěstováním ovoce, cestuje. Baví ho dějiny, filosofie či pedagogika.

Voda mizí i z města například z betonových ploch. Jak se dá tato situace zpětně zlepšit?
Po městě opravdu potřebujeme chodit po pevné ploše a ne třeba na náměstí Svobody v Brně v blátě, to je nesmysl. Musíme ale hledat všechny možnosti, aby se voda vsakovala i v těchto místech. Dnes už třeba existuje dlažba, která je pro vodu propustná. Obrovský problém jsou pevné plochy pro parkování aut. Kolem Brna máme zaasfaltované plochy, které mají velmi negativní dopad, protože zvyšují tepelný ostrov města. Voda z těchto ploch je téměř vždy znečištěná. Nemůžeme obyvatelům jen jednoduše vzít auta, potřebují parkovat. Proto budujme parkovací domy, podzemní garáže. Nezabírají plochy a nepřispívají tak k ohřívání města.

Na Dominikánském náměstí nedávno uschly čerstvě zasázené stromy. Má smysl je do centra vůbec vysazovat?
Když vysadíme strom, tak jsme do toho místa dali živý organismus. A ten se stejně jako člověk potřebuje napít. Pokud vysazujeme stromy, nesmíme péči končit výsadbou. Já se ptám, kdo se o ně a jak bude starat? Víme vůbec, do jakého prostředí jsme je vysadili? Velmi aktuální je výsadba svislé zeleně u budov. Chrání před přehřátím, současně zvlhčuje vzduch, snižuje teplotu. Pamatujme si, že výsadbou zeleně jsme si vytvořili povinnost se o ni starat. A já si nejsem jistý, že si to vždy uvědomujeme.

Celý rozhovor si přečtěte v sobotním tištěném vydání Deníku Rovnost.