Slavkov dostal hrdelní právo v roce 1288 a zrušila ho až císařovna Marie Terezie. S krutými praktikami středověkého a novověkého soudnictví od 13. do 18. století se návštěvníci seznámí na příběhu odsouzence. „Část expozice ukáže, jak vězni pykali za své hříchy, jaké byly výslechové metody a mučící nástroje,“ naznačila mluvčí zámku Veronika Slámová.

K vidění bude například pranýř. Šlo o mírný trest pro pomlouvačné ženy nebo za drobné prohřešky. Lidé se ale seznámí i s mnohem krutějšími mučícími nástroji, které pro expozici vytvořil kovář z Křenovic Oldřich Bartošek. „Jsou jich desítky. Kromě palečnic a španělských bot je zajímavá i klec pro popravené. Pro výstrahu ostatním měly mrtvoly viset co nejdéle. Po popravě je proto zavřeli do klece a jejich ostatky pak na popravišti visely až tři roky,“ popsal Bartošek.

Muzeum mučicích nástrojů a útrpného práva v brněnském paláci Padowetz.
Muzeum tortury? Vodní mučení i trhání prsou. Někomu se při návštěvě dělá nevolno

Pro expozici vytvořil i potupné masky. „Nebyl to mučící nástroj, sloužily k posměchu,“ vysvětlil. Právě tyto předměty si návštěvníci vyzkouší. Potěžkají si také popravčí meč.

Tortura na jižní Moravě
BRNO
• Kasematy na Špilberku – mučírna
po – ne od 10.00 do 18.00 hodin
• Muzeum mučicích nástrojů a útrpného práva, palác Padowetz
po-ne od 10.00 do 19.00 hodin

SLAVKOV U BRNA
• zámek Slavkov-Austerlitz – expozice Právo útrpné
po 2. 7. po 17.00
út-ne od 9.00 do 17.00 hodin

BÍTOV
• Hrad Cornštejn – hradní vězení, hladomorna, mučírna
út-ne od 9.00 do 18.00

Přestože kovář tvořil mučící nástroje pro různé expozice po celé zemi, mimo jiné i na Špilberku, díky slavkovské výstavě se seznámil i s novinkou. „Poprvé jsem vyráběl káru pro odsouzené. Když byli tak zmučení, že nezvládli jít pěšky, tak je vozili na ní,“ přiblížil Bartošek. Vytvoření všech exponátů mu zabralo dva měsíce intenzivní práce.

Autentické pojetí výstavy navíc podtrhne prostředí, nachází se v rozsáhlém barokním zámeckém podzemí. Kromě příběhů odsouzených obyvatel Slavkovska historici zámku shromáždili informace i o vývoji a způsobech tortury. „Mučení nebylo samoúčelné a mělo mít vždy přesná pravidla. V případě, že se člověk přiznal ke zločinu, následovalo vynesení trestu. Měla jím být adekvátní odplata, kterou měl být zločin urovnaný. Krutost trestu měla sloužit k exemplárnímu odstrašení v drsné středověké a raně novověké společnosti,“ vysvětlil historik zámku Martin Rája.

Ilustrační foto.
Konec dopravního pekla ve Slavkově? Zatím jen částečně