„Nápad založit pštrosí farmu vznikl, když jsme s majitelem zahradnictví Romanem Koupým přemýšleli, jak využít zdejší areál. Začínali jsme s dvaceti kusy, postupně se stádo rozrostlo na osmdesát kusů,“ vzpomíná na začátky pštrosího chovu Marek Kubíček. Dodává, že za několik let v zahradnictví na okraji obce vznikla také prodejna, kde si turisté mohou koupit produkty ze pštrosí farmy.

Chovatelé zužitkují z exotických ptáků prakticky vše. K mání není jen pštrosí maso, vejce, či bezlepkové uzeniny. Ale také výrobky z pštrosích per, okrasné předměty ze skořápek a dokonce i kosmetika ze pštrosího tuku. „Naše pštrosí produkty opakovaně získávají ochrannou známku Moravský kras regionální produkt,“ dodává Kubíček.

Na doubravickou farmu míří často i školní výlety. Pro ně a větší skupiny příchozích je připravena komentovaná prohlídka spojená s ochutnávkou farmářských produktů. „Zájemci se při prohlídce farmy dozví o životě a chovu pštrosů, zpracování a využití pštrosích produktů. Nejvíc se lidi diví, že pštros nelítá a nestrká hlavu do písku,“ směje se Kubíček.

Největší radost má z toho, když se líhnou mláďata. „Ale na to si musíme počkat až do června nebo do července. Ročně máme sto padesát až dvě stě mladých, někdy až pět set, podle toho, jak vyjde sezona,“ těší se chovatel.

Pštrosi jsou největšími žijícími ptáky na světě. Jejich hmotnost se pohybuje mezi 90 až 130 kilogramy. V ohrožení života dokáží na krátkou vzdálenost vyvinout rychlost až sedmdesát kilometrů v hodině. „Denně spolykají několik hrstí kamínků a písku. Vypijí velké množství vody, ale koupel mají rádi prachovou. Jsou známí i svou popudlivou povahou. Mláďatům trvá někdy i dva dny než se proklovou ze skořápky,“ upřesňuje Kubíček.

Pštros se v zajetí může dožít i sedmdesáti let. Zajímavé je i to, že latinské jméno Struthio camelus pochází z řeckých výrazů pro vrabce a velblouda.

Na doubravické farmě chovají kromě pštrosů také nandu pampového, emu hnědého, kozy a ovce.

JANA ŠTÉGNEROVÁ
JAN CHARVÁT