VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pštrosi lákají už přes dvacet let. Turisty udivuje, že nestrká hlavu do písku

Doubravice nad Svitavou – To krčisko. A ty nožiska. To je pštros, ne? Jedna z hlášek ze známého filmu Dědictví s Bolkem Polívkou v hlavní roli už dávno zlidověla. Řadě turistů určitě naskočí v hlavě při návštěvě rozsáhlého zahradnictví v Doubravici nad Svitavou na Blanensku. Jeho součástí je totiž už přes dvacet let pštrosí farma.

19.4.2017
SDÍLEJ:

Pštrosí farma v Doubravici nad Svitavou funguje už přes dvacet let.Foto: DENÍK / Jana Štégnerová

„Nápad založit pštrosí farmu vznikl, když jsme s majitelem zahradnictví Romanem Koupým přemýšleli, jak využít zdejší areál. Začínali jsme s dvaceti kusy, postupně se stádo rozrostlo na osmdesát kusů,“ vzpomíná na začátky pštrosího chovu Marek Kubíček. Dodává, že za několik let v zahradnictví na okraji obce vznikla také prodejna, kde si turisté mohou koupit produkty ze pštrosí farmy.

Chovatelé zužitkují z exotických ptáků prakticky vše. K mání není jen pštrosí maso, vejce, či bezlepkové uzeniny. Ale také výrobky z pštrosích per, okrasné předměty ze skořápek a dokonce i kosmetika ze pštrosího tuku. „Naše pštrosí produkty opakovaně získávají ochrannou známku Moravský kras regionální produkt,“ dodává Kubíček.

Na doubravickou farmu míří často i školní výlety. Pro ně a větší skupiny příchozích je připravena komentovaná prohlídka spojená s ochutnávkou farmářských produktů. „Zájemci se při prohlídce farmy dozví o životě a chovu pštrosů, zpracování a využití pštrosích produktů. Nejvíc se lidi diví, že pštros nelítá a nestrká hlavu do písku,“ směje se Kubíček.

Největší radost má z toho, když se líhnou mláďata. „Ale na to si musíme počkat až do června nebo do července. Ročně máme sto padesát až dvě stě mladých, někdy až pět set, podle toho, jak vyjde sezona,“ těší se chovatel.

Pštrosi jsou největšími žijícími ptáky na světě. Jejich hmotnost se pohybuje mezi 90 až 130 kilogramy. V ohrožení života dokáží na krátkou vzdálenost vyvinout rychlost až sedmdesát kilometrů v hodině. „Denně spolykají několik hrstí kamínků a písku. Vypijí velké množství vody, ale koupel mají rádi prachovou. Jsou známí i svou popudlivou povahou. Mláďatům trvá někdy i dva dny než se proklovou ze skořápky,“ upřesňuje Kubíček.

Pštros se v zajetí může dožít i sedmdesáti let. Zajímavé je i to, že latinské jméno Struthio camelus pochází z řeckých výrazů pro vrabce a velblouda.

Na doubravické farmě chovají kromě pštrosů také nandu pampového, emu hnědého, kozy a ovce.

JANA ŠTÉGNEROVÁ
JAN CHARVÁT

Autor: Redakce

19.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Letiště v brněnských Tuřanech. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
10

Letiště Brno zacílí více na mladé. V létě nejvíc táhl bulharský Burgas

Renata Hasilová z Valtic uspěla se svými fografiemi ve fotografické soutěži Czech Press Photo. Dostala se do širšího výběru fotografů, jejichž snímky budou k vidění na Staroměstské radnici v Praze.

Psí lékař od valtické fotografky zabodoval. Navíc pomůže

Vinaři dostali pokuty za 750 tisíc. Podle inspekce porušili vodní zákon

Jižní Morava – Vypouštěli odpadní vodu nebo odebírali podzemní vodu bez povolení úřadů. Takové byly podle České inspekce životního prostředí nejčastější prohřešky vinařů na jihu Moravy, které inspektoři v uplynulých třech letech kontrolovali. Inspekce za to rozdala pokuty za tři čtvrtě milionu korun.

Vánoce jsou finančně náročné. Úvěr ale může být špatným pánem

Podle finančních poradců ale i psychologů by úvěry měly sloužit k nákupu jen těch věcí, které nezbytně potřebujeme. Nemá cenu se neúměrně zadlužit a kvůli hezkému Štědrému dni si pak znepříjemnit celý rok. Praxe ale také ukazuje, že mnohé domácnosti si kvůli nedostatečné finanční rezervě nemohou tuto úvahu dovolit.

Obce bojují se suchem. Třeba vysazováním třešní či hrušní

Břeclavsko – Švestková, hrušková i třešňová alej vyroste na území Velkých Bílovic. Pracovníci města v listopadu vysadili v tamním katastru dohromady sto ovocných stromů.

Nakloněné uschlé borovice uzavřely turistickou cestu

Jižní Morava – Dvě cesty v Podyjí a část Hodonínské dúbravy jsou či brzy budou uzavřené kvůli odklízení následků říjnové vichřice. Prudký vítr poničil tisíce kubíků, škody jsou ale mnohem nižší než při kalamitách v minulých letech.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT