Ohroženými druhy jsou třeba břehule říční, vlha pestrá či pěnice vlašská. „Kromě Hádů a Holáseckých jezer tam hnízdí nejvíce zvláště chráněných druhů. Jenže na rozdíl od nich není oblast zákonem chráněná. Podle plánu tam mohou vyrůst další průmyslové haly, což by pro ptáky byla zkáza,“ řekl předseda jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické Jan Sychra.

Zástupci města plánují stanovit ochranu ptačího centra a rozšířit plochu zeleně v jižní části, kde žijí chráněné druhy zvířat. „Soukromí majitelé pozemků zásadně trvají na plochách výstavby. Z úrovně města prosazujeme zeleň. V ní jsme nechali větší část lokality, kde zrevitalizujeme zeleň. Ve spodní části bude asi plocha pro výstavbu,“ sdělil brněnský radní pro územní plánování Filip Chvátal.

Mládě kulíka říčního. Tento druh hnízdí na Černovické terase.
Místo pěnic a břehulí nové haly. Zmizí unikátní lokalita z Černovické terasy?

Podle ornitologů se vyskytuje řada ptáků na různých místech oblasti, ochrana pouze části je nezachrání. „Třeba břehule a vlhy žijící v průmyslovými halami netknuté pískovně se pohybují po celé ploše lokality, protože potřebují lovit. Nejde jim vymezit pouze kousek území,“ vysvětlil Sychra.

Unikátní lokalita

Brněnský ekolog Mojmír Vlašín upozornil, že se jedná o unikátní lokalitu. „Nejedná se o klasickou přírodu, vznikla lidskou činností. Objevují se tam druhy ptáků, které už z běžné krajiny vymizely, třeba chocholouš obecný. Počtem druhů ve městě se jedná o naprostý unikát, kam by se mohli chodit dívat i lidé z vesnic," popsal Vlašín.

Proti výraznému zásahu do území plného ohrožených ptáků se staví někteří Brňané. „Jsem pro ptáčky a přírody není nikdy dost, té by si měl každý vážit,“ uvedla na sociálních sítích třeba Ivana Dvořáková Ričányová.

Ornitologové v roli zástupce veřejnosti podali kvůli navrhovaným změnám územního plánu v lokalitě námitku. Pro zastupování získali podpisy víc než tisícovky Brňanů. „Požadovali jsme zachování zeleně v rozsahu dosluhujícího územního plánu a nerozšiřování průmyslové zóny do cenných biotopů. Důvodem k ochraně Černovické terasy je nejenom ochrana biodiverzity, ale i podpora rozsáhlých ploch zeleně plnících nenahraditelnou funkci v regulaci lokálního klimatu a v zadržování vody v krajině," přiblížil Sychra.

Žirafy síťované si v brněnské ZOO pochutnávají na vánočních stromcích.
Zoo volají SOS: bez pěnez, ale zvířata žerou stejně. V Brně chybí už osm milionů

Kvůli námitce se představitelé ornitologů sešli se zástupci města, s nimiž budou dále jednat. Radní Chvátal připomněl, že kromě nich ovlivňují rozvoj lokality i další aktéři, kteří byli také součástí jednání. „Mísí se tam několik zájmových skupin, jako jsou například vlastníci pozemků, městské části, dotčené odbory, Černovická pískovna nebo orgány státní správy. Na základě připomínek k územnímu plánu vznikla i pracovní skupina, která přinesla konkrétní opatření. Plocha zeleně se nejspíš posune podle požadavku městské části Černovice blíž ke Kaménkám," uvedl Chvátal s tím, že dalšími kroky jsou stanovení ochrany ptačího centra a rozšíření zeleně v jižní části lokality.

Ornitologové navrhují oblast víc zpřístupnit lidem. „Podobná místa s postindustriální minulostí, jako je Černovická terasa, která představují takzvanou novou divočinu, jsou dnes v evropských městech využívána jako veřejný prostor, kde se mohou lidé potkávat, věnovat se rekreaci, kultuře, sportu či poznávání. Zároveň jsou jejich části ponechávány divočině. Takové plochy pak mohou sloužit jak občanům města, tak ochraně přírody," nastínil Sychra.

Černovická terasa na jihovýchodě Brna

Ornitologové v místě zpozorovali 122 ptačích druhů, z nich 38 ohrožených a 43 zvláště chráněných.
Patří mezi ně třeba břehule říční, vlha pestrá, koroptev polní, kulík říční, čejka chocholatá, hrdlička divoká nebo chocholouš obecný.
Návrh nového územního plánu v lokalitě počítá s rozšířením průmyslové výroby na úkor zeleně.