Zadlužení lidé však mohou skončit v dluhové pasti. Své o tom ví například brněnská právnička Lenka Bobaj Žváčková. Jen na její advokátní poradnu se kvůli dluhům obrací řádově desítky nových klientů ročně. „Přibývá jich opravdu hodně. Lidé jsou ochotni si brát půjčku prakticky na cokoli. I na běžné denní potřeby, na které si berou rychlopůjčky do výplaty, které pak nejsou schopni zaplatit a vzniká jim dluhová spirála,“ přiblížila Bobaj Žváčková.

Zlepšit finanční gramotnost u lidí, kteří mají problém s hospodařením s penězi, se snaží od října loňského roku Dluhová poradna organizace IQ Roma servis v Břeclavi. „Lidé se na nás obrací neustále. Jen v Břeclavi má totiž každý osmý člověk exekuci,“ řekla vedoucí organizace IQ Roma servis v Břeclavi Karolína Laubová.

Podle ní se lidé snaží splátky často co nejvíce oddálit. „Nechtějí si přiznat, že na splátky nemají. Až s první upomínkou věřitelů začnou žádat o radu. Nechávají mnohdy situaci zajít až k hrozbě exekuce,“ řekla.

Ohroženou skupinou už nejsou pouze sociálně vyloučení lidé s nízkým příjmem. „Velký problém mají především matky samoživitelky, kterým bývalí partneři neplatí výživné. Řešili jsme i případ manželského páru, kdy si muž bral úvěry a využíval společného jmění manželů, takže dluhy za něj musí splácet manželka,“ pokračovala Laubová.

A na co si lidé půjčují? „Ve většině případů se zadlužují kvůli takovým věcem, jako je třeba pohřeb, koupě auta nebo vzdělání dětí. O radu si říct chodí i mladí lidé, kteří si berou většinou výhodné tarify mobilních operátorů, které potom nestíhají platit,“ dodala Laubová.

Psychologové v několika experimentech prokázali, že jsme od přírody nastavení tak, že dáváme přednost rychlému zisku. „Mechanismus půjček je podobný. Půjčování peněz přináší určité uspokojení. Rychle a snadno získané peníze jsou odměnou, uspokojením, rádi proto přehlížíme jejich skutečnou cenu. Toho samozřejmě využívají poskytovatelé půjček i obchodníci,“ tvrdí sociolog Pavel Kovařík.

V případě Vánoc do hry podle odborníka navíc vstupuje společenský tlak, který nutí lidi nakupovat dárky. „Kdyby to nedělali, trpěl by tím jejich společenský status. Společnost v nás vyvolává pocit, že musíme, jinak budeme méněcenní,“ popisuje.

Vánoce jsou podle něj v naší kultuře, ať chceme nebo ne, zakotvené jako čas dárků. „Sociologové hovoří o takzvaném paradoxu Vánoc, kdy mluvíme o duchovní podstatě Vánoc, ale současně jsou to svátky konzumu, chcete-li oslava materialistického života. Prostřednictvím dárku také symbolicky vyjadřujeme vztah k blízkým osobám, dáváme jim najevo naši náklonnost. Současně tím často kupujeme náhražku za autenticitu ve vztazích, která se mnohdy vytrácí,“ přiblížil Kovařík.

A jaký vliv má zadlužování na společenské postavení dlužníků? „Prostřednictvím nakupování a spotřebou si vytváříme společenský status. I tady přichází ke slovu obchodníci, kteří vnucují lidem, že pokud někomu koupí dárek, ukazují tím, že na to mají, že si to mohou dovolit. V tom je také určitý paradox. Zadlužujeme se, abychom lépe vypadali v očích ostatních, ale z dlouhodobého pohledu nás to naopak může uvrhnout na okraj,“ upozornil sociolog Kovařík.

V posledních letech se objevují iniciativy za Vánoce bez dárků, někteří namísto dárků dávají svůj čas a přítomnost, například opuštěným nebo nemocným lidem. „Nejsem si ale zcela jistý, jestli se to promění v masové hnutí. Přeci jen přítomnost konzumu v chápání Vánoc je hluboce zakořeněná. Spíše si myslím, že je to otázka budoucích generací. Navíc, i tady přichází obchodníci s lepší nabídkou. Říkají nebuďte materialisti, darujte zážitek,“ zakončil Kovařík.