Tentokrát budu kromě ní a její kolegyně Petry Kotheové dohlížet na pořádek v Řečkovicích a Králově Poli i já. „Doufám, že lidi přesvědčíme, že tu nejsme jen od rozdávání pokut, ale že se jim snažíme pomoct," přeje si strážnice.

Den strážců zákona začíná v sedm hodin ráno na služebně. Každá dvojice dostává za úkol hlídat některé ulice v revíru. „Nejprve půjdeme na přechod ke škole," informuje mě moje kolegyně, zatímco si prsty s dlouhými nalakovanými nehty zapíná opasek se zbraní a teleskopickým obuškem.

Já ho nedostávám. „Abychom mohli nosit zbraň, musíme na to mít speciální zkoušky. Pás při plné polní váží až osm kilo," poučuje mě osmatřicetiletá strážnice Kotheová.

Pás nosí při každé pochůzce. Denně s ním nachodí přes deset kilometrů.

Je sice květen, ale venku je pořádná zima a větrno. „Měla jste se pořádně obléct. Venku budeme až do dvanácti hodin," upozorňuje kolegyně.

Na jaře jsou podle ní služby radost. „Nejhorší je to v zimě. To si mažu obličej indulonou, abych neměla omrzliny. Zabrat dostávají v mrazu také ruce. Hlavně když máme vypsat bloček," poznamenává Kotheová.

KOMPLETNÍ REPORTÁŽ VE ČTVRTEČNÍM DENÍKU ROVNOST