Jak často jezdíte autobusem nebo tramvají?
Jako řidič jsem měl poslední službu loni v listopadu na devítce. Tuto linku jsem miloval, když jezdila z Lesné do Juliánova. Chystám se pokračovat v řízení tramvají a autobusů. Jen nevím, jestli dřív šalinou nebo autobusem, protože z hlediska odpovědnosti mi to připadá stejné. Je dobré občas jet i jako cestující.

Můžete uvést příklad?
Jednou jdu na jedničku na Malinovského náměstí. Chci se podívat na aplikaci DPMB info, kdy pojede a zjistím, že aplikace nefunguje. Vracím se na podnik a křičím, jak je to možné.

Kdo je Miloš Havránek:

* Narodil v Brně 16. března 1965, ve městě žije dodnes. Je ženatý, má dvě dcery a už i vnuky.
* Vystudoval Vysokou školu dopravní ve slovenské Žilině.
* Brněnský dopravní podnik vede od 15. května 2011, předtím pracoval také pro městskou společnost Brněnské komunikace.
* V současné době skládá lego, konkrétně Bugatti. Na začátku minulého roku si založil akvárium s rybičkami. Mezi jeho další koníčky patří jízda na kole.

Do cestování hromadnou dopravou v Brně výrazně zasáhl koronavirus. Jak se loni měnila obsazenost spojů?
V březnu a dubnu jsme byli asi na třiceti procentech, což bylo velké peklo. Pamatujeme si prázdné ulice, kdy jsme viděli prázdné šaliny, kde byl jenom řidič. Postupně se situace lepšila. Třeba v září jsme byli na devadesáti procentech, nyní jsme na šedesáti.

Měli jste zřejmě i přebytek řidičů, když jste omezovali počet spojů. Je to tak?
Se zástupci odborových organizací jsme podepsali dohodu o řízené nezaměstnanosti, když bychom pro ně už neměli práci. Nechali bychom je doma za sedmdesát procent platu. Naštěstí jsme to nakonec nemuseli využít. Pro lidi jsme práci měli. Ale snížil se počet přesčasových hodin a víkendových směn.

Jaké jsou ztráty za minulý rok kvůli koronaviru?
Samozřejmě jsme čerpali vládní programy, jako Antivirus, když jsme museli zavřít autoškolu. Základní ztrátu v tržbách jsme vyčíslili na 150 milionů korun, kterou nám ale bohužel nikdo nevykompenzoval.

I ostatní dopravní podniky v České republice na tom byly podobně?
Dopadli jsme nejlépe. Průměrné ztráty dopravních podniků v České republice byly okolo třiceti procent, my jsme skončili na sedmnácti.

Museli jste snižovat mzdy?
Nechali jsme podepsat kancelářským pracovníkům dodatek ke smlouvě, který obsahoval, že jim mzdy můžeme zkrátit bez jejich souhlasu. Ve firmě to vyvolalo velkou diskuzi. Ze 420 zaměstnanců, kterým jsme to nabídli, nakonec jenom pět smlouvu nepodepsalo. I ti se po čase připojili. Ale nemuseli jsme k tomuto opatření nakonec přistupovat.

Odložili jste nějaké investice?
Jedná se o dlouhodobé plánování, koronavirus je neovlivnil. Loni jsme kupovali krátké i dlouhé autobusy, dokončili jsme vozovnu v Pisárkách, smyčku u hřbitova. Na všech těchto akcích jsme měli zajištěné externí financování.

Na začátku roku jste zrušili papírové předplatní jízdenky pro studenty. Je elektronizace jízdného nynější trend?
Určitě ano. Ale musíme myslet na to, že druhou významnou skupinou po dětech a studentech jsou důchodci. Zrušili jsme i papírové jízdenky u řidičů, od letoška je neprodávají. Cílový stav je zrušit papírové jízdenky, ale neumím říct, v jakém horizontu. Spíše za pět let, než za dva roky.

Skládáte si vlastní tramvaje, čímž jste výjimeční v celé republice. Jak jste dospěli k tomuto rozhodnutí?
Není to naše zásluha. Už asi v roce 2006 naši předchůdci přišli s variantou, že by nebylo špatné montovat tramvaje. Nazvali to generální opravou, ale výsledkem byl v podstatě nový vůz. V našich ústředních dílnách to vypadá skoro jako v Mladé Boleslavi. Naši lidé jsou schopní tramvaje smontovat dohromady. Dokonce na to čekali. V elektrodílně třeba děvčata stříhají svazky kabelů. Mají docela dobrou produktivitu práce i finální cenu. Chceme v tom dál pokračovat.

Postupně se přibližuje stavba lanovky z Pisárek k bohunickému kampusu. Jste rád?
Nikdy za celou dobu jsme nebyli tak blízko tuto myšlenku přeměnit ve skutečnost. Jsme těsně před dokončením projektové dokumentace pro společné řízení. Víme, že by měla stát zhruba 650 milionů korun. Díváme se na evropské finance.

Generálním ředitelem brněnského dopravního podniku jste už skoro deset let. Jaký máte cíl do budoucna?
Udržet pozitivní náhled zákazníka na podnik. Je důležité, aby ho lidé měli rádi. A musíme nakupovat nové dopravní prostředky. Doba, kdy tady jezdily karosy, je pryč. Nejen z hlediska ekologie. Chci řídit firmu, jako kdyby byla privátní a splňovala všechny ukazatele zdravé dobře fungující společnosti, přestože patří městu.

Plánujete, aby byly postupně všechny vozy klimatizované?
Už od loňska nebo předloňska nekupujeme vozy bez klimatizace. To platí ve všech trakcích. Jsem za to rád, protože jsem tady absolvoval dvouletou diskuzi s odborníky, kteří napočítali třicet tropických dnů v roce a klimatizace podle nich byla zbytečná. Říkal jsem jim, že za třicet dní, kdy se budou lidé potit v autobusech, ztratíme spoustu zákazníků, kteří se k nám nevrátí. Nakonec jsme se shodli, že pro komfort lidí je to potřeba.