„V dopravě ale není nikdy hotovo a pořád je potřeba reagovat na aktuální změny. Zaměřili jsme se proto na další zkvalitnění služeb a zlepšení vazeb s okolními regiony," upozorňuje Horský.

Jak chcete dopravu zlepšovat?

Jeden z cílů je přístup cestujících k informacím. Podařilo se rozšířit počet přestupních uzlů vybavených elektronickými panely zobrazujícími nejbližší odjezdy dle aktuální situace v dopravě. Teď jich je na území Jihomoravského kraje přibližně sto dvacet. Jsou na všech významných přestupních uzlech. Před několika měsíci jsme zprovoznili aplikaci pro mobilní telefony Poseidon. Zvyšují se také nároky na nasazené autobusy a zlepšuje se tak kvalita služeb pro cestující.

Před několika týdny se integrovaná doprava rozšířila i na Bystřicko na Vysočině. Můžete už tento krok zhodnotit? Začalo třeba cestovat víc lidí?

K hodnocení je příliš brzy. Systém se na tamní železnici rozšířil prvního července. O napojení Bystřice nad Perštejnem dlouhodobě usiloval její starosta Karel Pačiska. Je to první krok, na který má v příštím roce navazovat i zaintegrování městské dopravy. Cílem je, aby se cestující s jihomoravskými jízdenkami nedostali jen do Bystřice na nádraží, ale až do centra města. Pro Bystřici jsme zpracovali i návrh zahrnutí dalších autobusových linek z regionu.

A jak je návrh reálný?

Zaintegrování dalších linek závisí na souhlasu kraje Vysočina a zájmu konkrétních obcí. Ostatně i pro integraci železnice byl nutný souhlas kraje.

V Bystřici jsou místní části, kam autobus jede jen párkrát za den. Může rozšíření jihomoravského integrovaného systému přinést lidem či turistům lepší dopravní spojení?

Na jednu stranu rozsah dopravy vždy záleží na peněžních možnostech objednatelů, v tomto případě na kraji Vysočina a městu Bystřice nad Perštejnem. Na druhou stranu si myslím, že náš návrh přinesl řadu zlepšení proti současnému stavu. Další postup záleží na koncepci dopravy v kraji Vysočina. Zda vytvoří pouze vlastní dopravní systém, nebo dají souhlas i k začlenění některých dalších oblastí, které o to mají zájem a mají výraznou spádovost k Brnu.

Vysočina podobný systém jako jižní Morava nemá?

Ne, ale dle mně dostupných informací o nějakém podobném systému uvažují.Ředitel Kordisu Jiří Horský.

A není možné převzít celý kraj pod jihomoravský systém?

To si nedokáži představit. Krajský systém jsme nevytvářeli tak, aby mohl zahrnout celý další kraj. Co ale považujeme za potřebné řešit, je zlepšení vazeb na hranici kraje, případně určitá tarifní integrace v oblastech, kde je výrazná spádovost k Brnu.

Kam tedy plánujete integrovaný systém rozšiřovat?

Snažíme se o zlepšení přeshraničních vazeb s okolními kraji a státy. Tak, aby v okrajových částech kraje byla optimální vazba nejen do spádových center v Jihomoravském kraji, ale i do center v okolních krajích, případně státech. Povedlo se nám od letošního března zapojit tratě z Javorníku na Slovensko až do Myjavy. Je to výsledek dlouhodobé snahy o zatraktivnění této trati. V posledních letech totiž počet přeshraničních cestujících klesá. Od května letošního roku jsme také prodloužili vybrané spoje linky 816 v letním období až do rakouského Drosendorfu. Snažíme se tak zlepšit nabídku pro turisty v oblasti Vranovska a propojit turisticky zajímavá místa veřejnou dopravou na obou stranách hranice. Zlepšení vazeb řešíme i se sousedními kraji. Se Zlínským například postupně připravujeme propojení linky z Kyjova do Osvětiman s linkou z Osvětiman do Uherského Hradiště.

Letošní novinka je také možnost platit jízdné přes mobilní telefon. Jak lidé službu využívají?

Aplikaci Poseidon jsme spustili koncem dubna. Za několik měsíců provozu počet uživatelů neustále roste. Nyní má aplikaci staženou víc než dva a půl tisíce cestujících. Prakticky každý týden se zvyšuje počet jízdenek, které si lidé prostřednictvím Poseidona zakoupí. Nyní se pohybuje kolem pěti set týdně. Aplikace však navíc kromě jízdenek nabízí i další možnosti. Ukazuje aktuální odjezdy ze zastávek, mapy, vyhledává spojení. A chceme je dále rozšiřovat. Připravujeme možnost zobrazení aktuální polohy vozidel.

Neuvažujete i o SMS jízdenkách?

Tam, kde bylo možné SMS jízdenky jednoduše rozšířit, již nyní fungují. Platí v zónách 100 až 101 pro vozidla od čísla 1 do 99. Pro další rozšíření existuje jeden zásadní problém, a to je rychlost kontroly správnosti jízdenky. V regionálních autobusech lidi odbavují řidiči, na železnici průvodčí. Je to jiná situace než v případě revizorů v dopravním podniku. Kontrola SMS jízdenek by nástup do autobusu zpomalila. Proto jsme se zaměřili na aplikaci, jejíž kontrola je rychlejší a provozní náklady nižší.

A jak to vypadá s plánovaným elektronickým jízdným pomocí čipů?

Vývoj z hlediska možností elektronického odbavení jde výrazně dopředu. Dnes již není jedinou možností zavedení bezkontaktních karet, kde jsou veškeré informace o zakoupené jízdence uložené. Čím dál víc reálná je například možnost využití bankovní karty nebo třeba QR kódu i pro předplatní jízdenky. V současnosti analyzujeme tyto nejnovější trendy. Výsledné rozhodnutí bude záviset na Jihomoravském kraji a Brnu.

Když jsme u jízdného, máte v plánu zdražovat.

To je opět otázka na Jihomoravský kraj a Brno.

A z vašeho pohledu bude potřeba zdražovat?

Jedná se o poměrně složitou otázku. Z dlouhodobého hlediska náklady stoupají a těžko je společně s inflací zaplatí jen Brno a kraj.

Stále se mluví o šetření. Hrozí kvůli němu omezování dopravy v kraji? Ať už co se týče počtu linek, či zvětšování intervalů mezi spoji?

S postupným vypisováním nových poptávkových řízení po skončení stávajících smluv autobusových dopravců vždy konkrétní oblast detailně analyzujeme a snažíme se zefektivnit dopravu. Je pak možné nasadit vhodná vozidla nebo upravit jízdní řády. Například zhruba dva roky už využíváme řadu minibusů na linky na Boskovicku. A od prosince minulého roku také okolo Nesovic. Naopak na linkách, kde se zvětšuje počet cestujících, nasazujeme postupně větší autobusy. Proto třeba na lince 106 z Brna do Kyjova využíváme od prosince velkokapacitní patnáctimetrové autobusy. I díky těmto opatřením se daří snižovat náklady.

V poslední době se v kraji objevují nové autobusy. Čekají Jihomoravany další změny ve vozovém parku?

U regionálních autobusových dopravců je vždy největší výměna právě po poptávkovém řízení. V něm si objednavatel určuje, jaká chce vozidla. Řízení máme za sebou ve větší části kraje. Chystáme ale ještě soutěž pro Znojemsko.Ředitel Kordisu Jiří Horský.

Cestující se častěji setkávají s autobusy s wi-fi připojením a klimatizací. Byla to podmínka kraje, nebo je to bonus ze strany dopravců?

Klimatizace je podmínkou na páteřních linkách v kraji. Dopravci ji ale mohou nabídnout i na dalších linkách.

S internetem přes wi-fi to je stejné?

Ten mohou dopravci opět nabídnout jako zkvalitnění služeb, ale není to nutnost. V podmínkách výběrového řízení jsou třeba informační systémy a počet nasazených nízkopodlažních autobusů.

Kolik autobusů jezdí po kraji s wi-fi připojením?

Je jich docela hodně. V současné době má wi-fi připojení určitě víc než pět set autobusů.

Přibudou vedle nových regiopanterů i další moderní vlaky?

Nasazení sedmi jednotek RegioPanter zásadně zkvalitní dopravu na páteřní lince S2. Už při slavnostním předávání první jednotky RegioPanter zaznělo od generálního ředitele drah, že objednají další, tentokrát pro dálkovou dopravu. Mají být na lince R5 Brno-Břeclav-Hodonín. To je páteřní linka dopravního systému v jihovýchodní části kraje.

Kraj vyhlásil, že chce výstavbu nové spojky pro přímou cestu vlakem z Brna do Boskovic, oživení dávno opuštěné trati do Židlochovic na Brněnsku a elektrizaci lokálky do Hustopečí. Jsou ještě nějaké části kraje, kde by se hodilo obnovení železnice nebo stavba nové?

Jihomoravský kraj chce obnovit železniční sítě a investovat na mnoha místech. Usiluje o to dlouhodobě. Kromě zmíněných staveb je to třeba křenovická spojka. Ta propojí trať od Sokolnic do Slavkova. Dlouhodobě také usilujeme o elektrizaci a částečné zdvojkolejnění tratě do Zastávky na Brněnsku. Ta neodpovídá přepravním potřebám. Naší snahou je i podpora spojení kraje s dalšími centry. Třeba připravovaná modernizace přerovské trati. Usilujeme o stavbu dalších železničních zastávek, které zlepší dostupnost pro cestující z jednotlivých obcí.

Pokud se zmodernizuje a zdvojkolejní přerovská trať, vrátí se na ni regionální vlaky, které teď nahrazují autobusy?

Pokud vznikne nová trať a také kapacitní uzel v Brně, samozřejmě počítáme s tím, že trať využijeme i pro regionální dopravu z Vyškova nebo Rousínova.Ředitel Kordisu Jiří Horský.

Podle generelu dopravy v Brně má vzniknout víc zastávek přímo ve městě. Souhlasíte s tímto závěrem?

Je to v souladu s naším záměrem rozšířit počet zastávek v Brně a zlepšit napojení na hromadnou dopravu ve městě tak, aby lidé nemuseli zbytečně jezdit až na hlavní nádraží a pak se zase vracet městskou dopravou zpět. Příkladem je připravovaná zastávka ve Starém Lískovci, která pro řadu cestujících zlepší a zrychlí cestování do kampusu a nemocnice v Bohunicích.

O novou zastávku mají zájem i ve Šlapanicích. Dočkají se jí?

Společně se starostou Šlapanic a Jihomoravským krajem se snažíme, aby Správa železniční dopravní cesty zahrnula postavení této nové zastávky do úprav, které na této trati připravují. Myslím, že je vše na dobré cestě a zastávka vznikne. Výrazně se tak zkrátí docházková vzdálenost k železnici pro značnou část města.

A co severojižní diametr v Brně? Dokážete si představit budoucnost krajské dopravy bez této stavby? Strana zelených nedávno přišla s informací, že stát s ní nepočítá.

Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že v řadě aglomerací železniční diametr efektivně funguje. Ale je velká škoda, že tuto stavbu ponechává nyní stát na Jihomoravském kraji a městu.

A může doprava v kraji fungovat bez diametru?

Je otázka, jak se bude rozvíjet brněnský region. Historie však ukazuje, že rozvoj jednotlivých aglomerací se odvíjí od kvality jejich napojení na okolní významná centra, stejně jako na kvalitě a dostupnosti dopravního systému uvnitř regionu.