Ke studiu života netopýrům se dostal na vysoké škole v osmdesátých letech. „Studoval jsem tehdy žáby, a všichni mě varovali, že se tím neuživím. Tak jsem se přeorientoval na savce…ale ani netopýři nepatří zrovna k hospodářsky významným skupinám zvířat. Nadšení a znalosti jsem přebral od tehdejších předních zoologů – Vladimíra Hanáka a Jiřího Gaislera," vzpomíná Reiter.

Na netopýrech ho fascinuje především to, s jakou dokonalostí dokážou využít mechanismy zimního spánku. „Zimní období, tedy čas nízkých teplot a nedostatku potravy, překonávají dočasným snížením teploty a celého metabolizmu těla. K tomu si musí na podzim vytvořit značné tukové zásoby," přibližuje zoolog s tím, že u menších druhů netopýrů mohou dosahovat i víc než třetiny své váhy. Netopýr v péči zoologa.

Ještě zajímavější ale podle něj je, že snížit teplotu a chod metabolismu dokážou netopýři i během „běžného" denního odpočinku. „ To jim vlastně umožňuje přežívat krátkodobé výkyvy počasí v kterékoli části roku. Zároveň díky tomu vůbec dokážou na podzim tak rychle nabírat tukové zásoby. V podstatě se večer probudí, rychle „nahřejí" tělo, letí na lov, bohatě se nažerou, pak potravu rychle stráví. A v pozdější části noci, když už potrava není moc dostupná, zase sníží svou tělesnou teplotu a po celý den ve strnulém stavu a se sníženým metabolismem energií velice šetří," popisuje Reiter.

Zároveň je tenhle mechanizmus „vypínání" vysoké tělesné teploty zřejmě jedním z důvodů, proč se netopýři dožívají relativně dlouhého věku. „Život jim neutíká tak rychle, jako třeba nám lidem, naopak značnou část doby, jakkoli nepříznivé, přečkají v úsporném režimu," přibližuje zoolog.

Život netopýrů není podle něj dosud dokonale poznaný. Překvapivé věci s nimi tedy lze zažít poměrně často. „Asi největším překvapením pro mě bylo, když odborníci pomocí ultrazvukových detektorů a záznamů hlasů přišli na to, že někteří netopýři mají zvukové projevy podobné ptačímu zpěvu. Jde o celkem složité zvuky, kterými samečkové lákají samičky do svých úkrytů v období páření," podotýká. Netopýr v péči zoologa.

Tento jev je znám už víc než dvě desítky let a je dnes vlastně klíčem ke studiu etologie těchto druhů a třeba i k druhovému určení netopýrů bez potřeby je odchytit. „Přesto mě vždycky znovu překvapí, když se mi tenhle zvláštní úkaz podaří v detektoru zaznamenat a převést do podoby slyšitelné i pro mne," prozrazuje s tím, že jej nedávno překvapilo třeba i chování netopýrů při rekonstrukci kláštera v Dolní České na konci 90. let.

„Na půdě přebývala kolonie netopýrů, a až během rekonstrukce se začalo vše řešit. Stavební firma pak rozdělila půdu na dvě sekce. Opravila jednu část a kolonie poté pochopila, co se od ní očekává, a přestěhovala se do druhé," usmívá se s tím, že o kolonii věděl, ale nevěděl o chystaných opravách.