Takové fronty se před lety stály na banány, pomeranče nebo televizory. V Lipůvce na Blanensku však u výpadovky Brno-Svitavy frčí Tomivo gelato. V kornoutech i kelímcích. Řemeslně vyráběná zmrzlina dvou svérázných chlapíků Tomáše Mrkose a Ivo Nádeníčka, kteří se před lety učili u italských mistrů. 

Jejich produkt za několik let už dávno přesáhl hranice regionu. „Nejradši mám tu zelenou. Pistáciovou. Ta je nejlepší,“ hlásí před prodejnou Patricie Luňáčková z Lipůvky. Její mladší sestra zase miluje jahodovou.

Dvojice mladých podnikatelů jde od začátku svou vlastní cestou. Proti proudu a zažitým konvencím. Naplno a často po hlavě. Učí se za pochodu. „V prvé řadě si na nic nehrajeme. Nějaké načančané kornouty s obří porcí zmrzliny posypané kdoví čím u nás zákazníci prostě nenajdou. Sázíme na poctivou ručně vyrobenou zmrzlinu z poctivých surovin. To je celý náš kapitál. Kdo čeká nějaký wow efekt jako z televizní reklamy, bude možná zklamaný,“ říká devětadvacetiletý Ivo Nádeníček z Brna.

S třiatřicetiletým parťákem z Lipůvky si nejprve několik let vydělávali peníze jako drink and drive taxikáři. Měli také stánek s točenou zmrzlinou u brněnského Makra. „Točená zmrzlina byla před několika lety velkým hitem. Nechtěli jsme ale jít cestou polotovarů se spoustou chemie. Od řemeslné výroby zmrzliny nás všichni odrazovali. Nakonec jsme sbalili kufry a jeli na speciální kurzy do mekky zmrzlinářů. Do Itálie. V Bologni jsme se učili od opravdových mistrů,“ vzpomíná na začátky Tomáš Mrkos.

Po návratu s kolegou investovali několik milionů korun do technologií a výrobních prostor. Zadlužili se na dlouhá léta, ale nelitují. Na začátku vyráběli desítky kilogramů zmrzliny týdně. Teď už je to mnohonásobně víc. „Vlastně jsme si za miliony koupili práci. Velmi těžkou. Gastronomie je totiž tvrdý obor pro podnikání a musíme se hodně otáčet. Ale je to náš sen, za kterým si jdeme,“ dodává Nádeníček.

Od počátku sázeli na kvalitní suroviny. Zmrzlinu dělají bez chemických přípravků a polotovarů. „Se surovinami byl zpočátku ale velký problém. Když chceme udělat vanilkovou zmrzlinu, potřebujeme pravé vanilkové lusky. Vozí nám je z Madagaskaru. Mango u nás také neseženeme. Suroviny sháníme po celém světě ale i u regionálních pěstitelů. Je to náš koncept. Když je zmrzlina pistáciová, je prostě z pistácii, vody a cukru. Žádné náhražky a chemii nepoužíváme. Stejně jako předem namíchané směsi,“ říká Mrkos.

Lucie Hrazdírová si z Brna nedávno přivezla titul juniorské mistryně republiky v bowlingu. Na snímku s rodiči.
U bowlingu je nejdůležitější hlava, říká juniorská mistryně republiky Hrazdírová

Jedná se podle něj ale o velmi časově i fyzicky náročnou práci, která dvojici zatím zabírá prakticky veškerý volný čas. „Ze začátku nám nikdo nevěřil. Hodně jsme se zadlužili, ale tomu, co děláme, prostě věříme. A začíná se nám dařit. Hodně nám pomohlo předchozí podnikání. Zatím se snažíme dělat všechno víceméně sami. Od výroby, přes odbyt, objednávky surovin po rozvoz. Když je potřeba, vezmeme montérky a makáme na zázemí provozoven. V gastronomii platí tvrdé pravidlo, že jakmile opustí velitel bojiště, jde to celé do kytek. Do výroby bychom ale někoho spolehlivého časem určitě ještě rádi přibrali,“ dodává Nádeníček.

V současnosti na Lipůvce nabízí dvanáct druhů ručně vyráběné zmrzliny. Šest smetanových a šest sorbetů. Pobočku mají i v Brně. Největším hitem jsou podle nich zmrzlina s příchutí kinder čokolády, pistácie, slaný karamel a mango s jahodou. Zmrzlina Tomivo gelato získala také řadu ocenění i na mezinárodní scéně. „Příští rok budeme naši republiku reprezentovat na mezinárodní soutěži v Itálii. Ocenění potěší, ale není to nejdůležitější. Tím jsou pro nás spokojení zákazníci,“ uzavírá Mrkos.

Podobnou cestu má za sebou i fotograf Milan Blatný. Nejprve se věnoval fotografii, pak z lásky k dobré zmrzlině začal s její výrobou. Dnes vlastní brněnské cukrárny Tutti Frutti. Lidé za nimi chodí na Mendlovo náměstí nebo do Jiráskovy ulice. „Základem pro výrobu mé zmrzliny je voda, popřípadě mandlové nebo kokosové mléko a ovoce. Ke slazení používáme třtinový nerafinovaný cukr a hroznovou šťávu. Kupujeme ji ve fabrice na Sicílii, což je jediné místo, kde opravdu suší hrozny a dělají pravý hroznový cukr. Všechno smícháme dohromady, zmrazíme a je z toho zmrzlina,“ říká Blatný.

Ilustrační foto
Ve Štěchově opravují společenský dům. Zateplí i další krajské budovy

Inspiraci pro atraktivní chutě získává třeba díky asijské kuchyni. „Pro mě je zmrzlina určitým druhem umění, takže se nenechávám omezovat striktně danými postupy. Prostě zkouším, které ovoce a byliny by mohly vytvořit zajímavou kombinaci chutí,“ svěřuje se zmrzlinář.

Za oblíbenou zmrzlinou lidé míří do jeho cukráren ale především do barevných Tutti Frutti autíček. Aktuálně mohli ochutnat třeba perníčkovou zmrzlinu s vůní skořice, hřebíčku a badyánu.

Vyučená cukrářka Anna Jelínková provozuje cukrárnu se zmrzlinou ve Znojmě na náměstí Armády už dvacet let. „Nejčastěji u nás zákazníci chtějí klasickou citronovou, vanilkovou či čokoládovou. Hodně se prodává také kofila, stracciatella nebo cherry. Samozřejmě nabízíme i nevšední ovocné zmrzliny jako například jablečnou nebo s příchutí červeného melounu. Do zmrzlin přidáváme mléko i kousky ovoce,“ svěřila se majitelka cukrárny Anna Jelínková.