Kolik stojí opravy úřadů, za kolik si úředníci pořizují nábytek do kanceláří nebo jak drahou naftu nakupují silničáři, si od loňského července může každý najít v registru smluv. Úřady a další instituce musí zveřejňovat každou smlouvu nad padesát tisíc korun. Brno jich za rok od platnosti zákona mělo přes pět a půl tisíce za dvanáct miliard, krajský úřad tři tisíce za čtyři miliardy.

Nejvíce peněz od krajského úřadu získává Diecézní charita Brno, skoro 400 milionů korun. „Charita je největší poskytovatel sociálních služeb v kraji, proto ty částky,“ vysvětlila mluvčí Jihomoravského kraje Monika Brindzáková.

Nejvíc smluv zveřejnili krajští úředníci letos v červnu, celkem 461. „Uzavírání smluv záleží na schválení v orgánech kraje, proto někdy trvá delší čas a jejich počty se v měsících liší,“ uvedla Brindzáková. Od července přitom začala platit další část zákona, podle které co není v registru, neplatí.

Registr smluv a JM.Zdroj: DENÍK/Markéta Evjáková

Podobné výkyvy má v registru také profil brněnského magistrátu. Například nejvíc smluv má uzavřených s pojišťovnou Kooperativa. Jde o šestačtyřicet dokumentů. Řada z nich jsou však dodatky. „Městské části stejně jako třeba strážníci mají stejné IČO jako magistrát. Proto jsou všechny zveřejněné pod magistrátem,“ řekl mluvčí úřadu Filip Poňuchálek.

Nejvíce peněz od magistrátu získávají Technické sítě Brno, Moravostav nebo IMOS. „Souvisí to se stavebními zakázkami,“ zdůvodnil mluvčí Poňuchálek.

Mezi institucemi, od kterých Brno naopak nejvíce peněz získává, figurují evropské fondy nebo brněnské vodárny. „Jsou to peníze za pronájem vodovodů ve městě,“ sdělil Poňuchálek.

Za vznik registru smluv lobbovala organizace Rekonstrukce státu. Šlo o jeden z jejich takzvaných protikorupčních zákonů. „Přes šedesát procent smluv jsou malé zakázky, které dříve nebyly vidět,“ poukázal na zlepšení situace mluvčí Rekonstrukce státu Václav Zeman.

Provozovatel serveru hlidacsmluv.cz, který údaje v registru analyzuje, Michal Bláha se domnívá, že zákon o registru je jedním z nejzásadnějších od roku 1989. „Další jsou už jen ústava a zákon o svobodném přístupu k informacím. Garantují svobodu a právo kontrolovat stát,“ komentoval.

Třeba Jihomoravský kraj smlouvy zveřejňoval už od roku 2015. „Se vznikem nového registru nám ale narostla administrativa,“ doplnila mluvčí Brindzáková.