Velvyslanci deseti zemí jsou pozvaní na slavnostní odhalení památníku a otevření muzea internačního tábora ve Svatobořicích. To otevře hostům svoji bránu premiérově o první říjnové sobotě. „Oslovili jsme země, jejichž občané tady byli věznění. Z většiny nám již svoji účast potvrdili. Navíc se budou bývalým vězňům udělovat vyznamenání,“ informoval předseda hodonínské okresní organizace Českého svazu bojovníků za svobodu Miroslav Běťák.

Táborem do konce války prošlo tři a půl tisíce vězňů. Život za čtyři metry vysokým ostnatým drátem byl velice drsný. „Zvlášť nechvalně známá se stala samotka v podobě márnice, která byla záměrně bez střechy,“ přiblížil spisovatel a svatobořický rodák Jan Kux, který je autorem historické části expozice.

lágr Svatobořice
· 1914: uprchlický tábor pro běžence z Haliče
· 1921: karanténní stanice pro ty, kteří chtěli vycestovat do zámoří za prací
· 1938: tábor pro české vyhnance z pohraničí
· 1942: internační tábor, kde byly vězněné rodiny emigrantů a odbojářů

Svým hlasem odhalení památníku doprovodí herci Vladimír Doskočil a držitel Českého lva či Ceny Thálie Josef Somr. „Bude recitovat báseň Svatobořická modlitba,“ podotkl vedoucí místního kulturního domu Rostislav Marada.

Výstavba památníku a muzea se dlouho odkládala. Začalo se s ní až před třemi lety. Díky spolupráci obce, spolku Bukovanská kaple, který vede mecenáš Josef Kouřil, Kyjova, svazu bojovníků a kraje je konečně hotový. „Poté, co jsme areál koupili, jsem se jeho historií začal zabývat víc. Myslím si, že by se veřejnost Kyjovska měla seznámit s vlastní historií. Jedinou možností, jak ji připomínat trvale, je výstavba památníku a muzea,“ řekl Kouřil.

V úsilí na vznik vzpomínky na lágr zřízený okupanty původně pro příbuzné emigrantů vytrval Jan Kux. „Po atentátu na Heydricha následně v září 1942 vydala nacistická správa rozkaz zatknout příbuzné Čechů uprchlých z Protektorátu a umístit je ve Svatobořicích do dalšího rozhodnutí úřadů,“ připomněl Kux.