Systém automatizovaného svozu krav má za cíl vyřešit problémy s nedostatkem pracovních sil. Dalším benefitem je větší klid, který dobytek při přesunu má. Přítomnost člověka má totiž v mnohých případech spíš negativní efekt. „Zaměstnanci někdy sami bývají nervózní, což se projevuje tak, že třeba na zvířata křičí nebo s nimi nevhodně zacházejí. Právě vyloučení stresu je přitom pro chovy dojeného skotu klíčové. Vyvolaný stres negativně působí na produkci mléka u krav v laktaci. Vedle toho, při snahách o rychlý přesun mohou zvířata častěji upadnout a zranit se nebo si například poškodit paznehty,“ vysvětlil proděkan Agronomické fakulty Mendelovy univerzity Daniel Falta.

Celý nápad spočívá v tom, že se v čase vyhánění zvířat na dojení spustí ve stáji řetízkový pás, který se za doprovodu zvukové signalizace začne pomalu posouvat z jedné strany sekce na druhou, směrem k automaticky otevírané brance vedoucí do dojírny. Krávy tak bez lidské asistence samy přejdou na zvolené místo a teprve v dojírně se poprvé setkají s člověkem. „Já měl krávy naučené tak, že jsem přišel, zapískal a ony do dojírny naběhly samy, poněvadž věděly, že tam dostanou pamlsky. Takže u nás bychom to nejspíš nevyužili. Jiné by to bylo u velkochovů. Tam ten potenciál je. Mašiny totiž na rozdíl od lidí nedělají chyby, ani si na zvířatech nevybíjejí zlost. A krávy si na ně zvyknou velmi rychle,“ uvedl je bývalý farmář z Číhoště na Brodsku Jaroslav Tvrdík.

Vědci z Mendelovy univerzity učí místní farmáře lépe hospodařit
Poroste na jihu Moravy strom s antibiotikem? Brněnské vědce inspirovala Zambie

Nový systém spustili experti před rokem a osvědčil se. Krávy byly při přesunu klidnější a při dojení dokonce vykázaly větší produkci mléka. Na stroj si zvířata zvykla během týdne. „Při studiu nás učitelé často upozorňovali na chybějící pracovníky. Automatizace provozu by tento problém mohla rozhodně vyřešit, otázkou však zůstává, kolik podniků bude ochotných podstoupit takto velkou investici,“ zamyslela se bioložka se zaměření na živočišné biotechnologie Markéta Ryšavá.

Po roce ostrého provozu chtějí odborníci z Agronomické fakulty celý systém ještě vylepšit. „Chystáme další vývoj a vylepšení, aby byly stájové přihaněče více autonomní a inteligentní. Třeba aby přizpůsobovaly svoji rychlost pohybujícím se kravám nebo aby s předstihem zastavily před překážkou,“ doplnil Falta.