Šmejdi, o kterých vznikl stejnojmenný film, na sebe v minulosti strhli pozornost především předváděcími akcemi nebo podomním prodejem. „Ve své snaze prodat zboží používají zvláštní formy až za hranicí zákona. Například vyvolávají klamný dojem výhry, která znamená slevu. I po ní je však zboží předražené. Používají třeba i citové vydírání u produktů pro zdraví. Vyvíjí nátlak tím, že lidem říkají, že je jim líto dát pár peněz za zdraví někoho z rodiny," uvedla Mazalová. Mnoho měst a obcí kvůli tomu podomní prodej zakázalo a policisté ho mohou pokutovat. „Prodejce může dostat pokutu až třicet tisíc korun a firma, kterou zastupuje, až dvě stě tisíc korun," informoval mluvčí brněnské městské policie Jakub Ghanem.

Právě proto vymysleli šmejdi nový způsob, jak lidem nevýhodné smlouvy vnutit, aniž by dostali pokutu. Pokud se u potenciálních zákazníků telefonicky objednají a jdou k nim na sjednaný čas, policisté je postihnout nemohou. „S takovými případy jsme se v poslední době setkali, ale je problém dokázat, že byl na klienta vyvolaný nátlak, když o schůzce dopředu věděl," sdělil Ghanem.

Na nekalé praktiky šmejdů si dávají velký pozor například v Kuřimi na Brněnsku, kde město upozorňuje občany na svém facebookovém profilu. „Setkáváme se s tím často a obchodníci jsou čím dál drzejší," uvedl starosta Kuřimi Drago Sukalovský. Podle něj se v únoru podařilo identifikovat čtyři takové prodejce, kteří skončili v přestupkovém řízení.

Šmejdům naletěla i dvaaosmdesátiletá Ludmila Máčalíková z Veselí nad Moravou na Hodonínsku. Pod nátlakem podepsala novou smlouvu o zdravotním pojištění. „Muž mi tvrdil, jak je to pro mě výhodné a že to musím mít. Nedal se odbýt, tak jsem to podepsala. A potom jsem zjistila, že nemůžu jít na oční, kam jsem předtím normálně chodila," uvedla Máčalíková. Obdobné problémy měla i se smlouvami k dodávce elektrické energie nebo s mobilními operátory. Po návštěvě obchodníků musí důchodkyně platit paušály na tři telefonní čísla, přestože používá jen jedno.

Oklamaní lidé se mohou obrátit právě na Sdružení obrany spotřebitelů. „Když přijdou včas a běží jim zákonná lhůta pro odstoupení od smlouvy, pomůžeme jim odstoupení sepsat. Nabízíme jim i mimosoudní řešení a jednáme s prodejci za ně. V případě neúspěchů už zbývá jedině soudní spor," vyjmenovala Mazalová. Kromě toho sdružení dává podněty zákonodárcům, aby se v zákonech zlepšila úroveň ochrany spotřebitelů. Podle Mazalové by měli být lidé maximálně nedůvěřiví a nikdy by neměli nic podepisovat okamžitě. „Pokud zazvoní podezřelý obchodník, nikdo by se neměl bát volat policii," dodala Mazalová.