„Spánková medicína se v posledních letech ze strany společnosti těší velkému zájmu. Postupně se totiž přichází na to, že člověk, který se špatně vyspí, nejenom špatně vypadá, ale může mít i vážné zdravotní následky. Zjistit, proč člověk špatně spí, je poměrně složité. Diagnostika těchto poruch tak zažívá v posledních letech obrovský boom. Přestože však naše nemocnice stála u rozvoje tohoto oboru, prostor, ve kterém se tato péče poskytovala, neodpovídal jednadvacátému století. Nově zrekonstruované centrum by se tak mělo stát jeho středobodem, přičemž v budoucnu bychom v něm chtěli vybudovat další pracoviště, které bude k diagnostice a léčbě pacientů s poruchami spánku dále přispívat,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice Brno Ivo Rovný.
Centrum fungovalo v provizorním provozu více než rok. Rekonstrukce vnitřních prostor budovy v ulici Netroufalky byla dokončena začátkem letošního roku a následně došlo k jeho přesunu. Pacienti v nich najdou například jednolůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením a dostatečnou hlukovou a světelnou izolací. Maximální kapacita centra je šest pacientů na noc, kdy každý z techniků má na starosti dva. Ti se sem dostávají většinou na doporučení od svého praktického lékaře či specialisty. Navzdory tomu, že centrum diagnostikuje téměř všechny poruchy spánku, jeho odborníci se zaměřují převážně na poruchy dýchání, které narušují architektoniku spánku a mohou vést k nadměrné denní spavosti, poruchám soustředění a dalším příznakům, které pacientům znepříjemňují život. Ti pak mohou mít problém třeba jen řídit auto.
„To, jak se vyspíme, ovlivňuje naše fungování během celého dne, nakolik jsme odpočatí a jak budeme zvládat naši práci. Nejedná se tedy o konec starého dne, ale začátek nového. V laboratoři zkoumáme nejrůznější poruchy, které mohou začátek toho nového dne nějakým způsobem narušit. Mezi nejčastější poruchy spánku patří nespavost, její příčiny však většinou spočívají v psychogenních faktorech. K nám se tak daleko častěji dostávají pacienti s poruchami dýchání, které ruší jak jejich rodinné příslušníky, ať už tím, že v noci chrápou, lapají po dechu nebo mají různé zástavy, tak je samotné tím, že jsou následující den unavení, trpí depresemi, poruchami sexuálních funkcí a jinými příznaky, které zasahují do všech aspektů jejich života. Špatný spánek přispívá také ke zhoršení kardiovaskulární prognózy,“ vysvětlil přednosta Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství Ondřej Ludka.
play_fill
Přestože odborníci u pacientů zkoumají převážně poruchy dýchání ve spánku, sledují i jejich další parametry, jako například jednotlivé fáze spánku, pohyby těla či vydávané zvuky. Pacient v centru tráví většinou celý den. Přichází okolo jedné hodiny odpoledne a po podstoupení úvodních vyšetření má čas, aby se v novém prostředí aklimatizoval. Spánkový technik jej následně napojí na monitorovací přístroje a okolo desáté hodiny pacienta uloží ke spánku. Spí zhruba do šesté hodiny ráno a kolem sedmé centrum opouští. Posléze se lékař zabývá nastavením jeho léčby.
Ta přitom může znamenat i další hospitalizaci. Zatímco totiž lehké poruchy dýchání vyžadují pouze úpravu tělesné hmotnosti, používání ústních aparátů nebo návštěvu ORL, ty středně těžké až těžké mohou znamenat opětovné napojení na přístroje.
„Středně těžké až těžké typy poruch léčíme pomocí pozitivního tlaku v dýchacích cestách. Člověk tak sice dýchá sám, ale dýchá vzduch s určitým tlakem, který plní funkci dlahy. Původně zúžené dýchací cesty tak rozevře a zajišťuje, aby zůstaly rozevřené. Přístroj pak na základě individuálních potřeb každého pacienta může vytvářet tlak po celou dobu spánku nebo jen v jeho určitých fázích,“ popsal Ludka.
Právě ve schopnosti nastavit terapii každému pacientovi na míru je pak Spánkové centrum Fakultní nemocnice Brno unikátní. Technici totiž pacienta po celou noc sledují a v reálném čase tak zjišťují, jakým způsobem na léčbu reaguje. Spánkové funkce u něj přitom celonočně pozorují už při samotné diagnostice a následně je i vyhodnocují. Lékařům už je tak předkládají pouze ke kontrole. Ani to není ve spánkových centrech v České republice standardem.
„Ve většině spánkových laboratoří v České republice studii vyhodnocuje lékař až následující den. Ten však nemusí mít k dispozici veškeré informace i tím, že je sleduje prakticky offline. Vzhledem k časové náročnosti má následně i méně času na samotného pacienta. Rovněž přístroje se během léčby v jiných centrech často nastavují automaticky nebo se provádí v domácích podmínkách. V takovém případě ale nelze pozorovat, jestli se pacient v noci probouzí, neprobouzí a podobně. Samozřejmě existují pacienti, u kterých to například v domácích podmínkách udělat lze. Naši pacienti však mají třeba i sto zástav dechů za hodinu a některé trvají půl minuty i déle. Takový pacient se obrazně řečeno stokrát za hodinu ponoří do vody, což je pro jeho zdravotní stav velmi nebezpečné,“ přiblížil Ludka.
Aby však i člověk s vážnější poruchou spánku nemusel do centra opakovaně jezdit, centrum se snaží využívat možností takzvané telemedicíny a kontrolovat tak pacienty na dálku. Ti mají prostřednictvím speciální aplikace neustálý přístup k jejich datům a mohou tak sami aplikaci ke kontrole kvality svého spánku a účinků léčby využívat.
Poruchami dýchání ve spánku trpí častěji muži než ženy. Rizikovým faktorem je potom obezita. Tělesný tuk při spánku tlačí na dýchací cesty, které vlivem toho kolabují. Vědci se však snaží vypozorovat i další souvislosti, které by mohly ovlivnit jejich léčbu. Riziko roste také s přibývajícím věkem.
„Máme pacienty, kteří během spánku nedýchají až minutu a půl. V důsledku toho klesá míra okysličení z čtyřiadavedesáti procent, což je norma, na sedmasedmdesát procent. Někteří naši pacienti dokonce klesají na hodnotu šestačtyřiceti procent. To je pro jejich tělo zcela fatální, vzhledem k tomu, že se zástava opakuje i osmdesátkrát za hodinu. Souvisí to převážně s nadváhou. Někteří pacienti, kteří trpí i sto třiceti zástavami dechu za hodinu, mohou vážit až sto padesát kilogramů,“ sdělila spánková technička Iva Martenková.
Zájem o vyšetření ve spánkových centrech v České republice roste. Čekací lhůty se pohybují v rozmezí od jednoho do osmnácti měsíců. Jihomoravský kraj je i díky Spánkovému centru Fakultní nemocnice Brno regionem, kde čekací lhůty patří spíše k těm kratším. Termín pacient dostane do čtvrt roku. Přijímá však i pacienty ze sousedních krajů. Ne v každém kraji se totiž takové centrum nachází. Vyšetření hradí pojišťovna.
