Žádné ponožky nebo hamburgery. U vánočních trhů na jihu Moravy a Vysočině převládá sváteční romantika. Ve vzduchu voní punč, trdelníky, medovina a svařené víno, lidé prochází mezi ozdobenými stánky a z pódia zní koledy. Rozpočet na uspořádání trhů bývá ve většině měst jižní Moravy a Vysočiny vyrovnaný, kdyby chtěly radnice na trzích vydělávat, musely by stánky řemeslníků ustoupit prodavačům občerstvení.

V Brně na Zelném trhu si organizátoři zakládají na tom, že jejich akce je komorní a přívětivá. „Nouzi o prodejce už nemáme. Trochu náročnější byl v tomto ohledu první ročník, protože šlo o novou akci. Momentálně máme přetlak každoročně musíme asi čtyřicet zájemců odmítnout. Mezi nepřijatými je nejvíc těch, kteří nabízejí občerstvení," sdělil mluvčí radnice Brno-střed Roman Burián.

Například řemeslník Pavel Macků, který bydlí a podniká ve Skalici na Znojemsku, se ale letos na trhy nechystá. „Zastavit podnikání na celý měsíc kvůli minimálním ziskům, to se mi zdá zbytečné. Uvítal bych spíše několikadenní akci, které by se řemeslníci mohli zúčastnit bez toho, aby ohrozili svou živnost," podotkl.

Zájemců o prodej je na jižní Moravě i Vysočině dostatek. Nájmy za stánky proto v Brně stoupají k desetitisícům, radnice Brno-střed ale na trzích ani tak nevydělá. „Akce se samozřejmě dá opticky udělat i zisková. Na tom není nic složitého, dokonce by takto připravené Vánoce byly daleko jednodušší. Stačí nabrat dostatek stánků s občerstvením a u dalšího sortimentu nehledět na kvalitu a původ, ale jen na to, kolik prodejci zaplatí za pronájem. Koneckonců ještě před pár lety se takové Vánoce konaly na brněnském náměstí Svobody a kdo si to pamatuje, tak ví, že to bylo hrozné," připomněl Burián.

Přehled největších vánočních trhů.
PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE!

Brňanka Jana Těšíková atmosféru na Zelném trhu oceňuje. „Chodím tam před Vánoci i několikrát týdně. Dát si punč, poslechnout vystoupení dětí na pódiu, prohlédnout si, co prodávají na stáncích, je tam moc příjemně," řekla.

Radnice Brna-středu pro prodejce nachystá kompletní zázemí. „Musíme vyřídit dopravní značení a povolení k vjezdu. Také zajistit dostatečnou kapacitu elektřiny, což je v centru problém, postavit devadesát stánků, elektřinu do nich rozvést a udělat její revizi," popsal Burián.

Náměstí v době trhů získá vánoční výzdobu, je potřeba zajistit i pódium a ozvučení. „A především strom. To znamená výběr, posudek, dopravu a upevnění. Posilujeme úklid a prodlužujeme provozní dobu veřejných záchodů," dodal Burián, podle kterého úklid o Vánocích stojí sedmdesát tisíc korun navíc a stejnou částku dá radnice za strom.

Na vánočních trzích v Jihlavě se objevují stánkaři, kteří tam jezdí i jindy na trhy a jarmarky. „Je to skupina lidí, kteří takto objíždí trhy po celé republice. My s nimi dlouhodobě spolupracujeme, máme s nimi dobré zkušenosti. Vybíráme si je například podle zboží, které nabízí. Na vánoční trhy chceme mít co nejširší sortiment. Ale rádi trhy obohatíme o zapomenuté řemeslo nebo netradiční rukodělnou činnost," řekl mluvčí Služeb města Jihlavy Martin Málek.

Trhy podle něj nejsou charitou, ale nejsou ani prodělečné. Přesná čísla prý nelze zjistit. „Stále častěji však od prodejců na náměstí slyšíme, že lidé nyní málo nakupují, protože nemají peníze nazbyt. Dříve to prý bylo lepší. Trhovci si vybírají lukrativní města, kde budou prodávat. Letos je v Jihlavě čtyřicet stánků a všechny jsou plné, dokonce máme i náhradníky," doplnil.

Nejvíce na dračku jdou v Jihlavě vánoční stromky, kapři, rukodělné výrobky nebo zboží, které lidé v běžných obchodech nekoupí. „Základem úspěchu je nabídnout dostatečně široký sortiment zboží a občerstvení. A k tomu samozřejmě i kvalitní doprovodný program. Je to o tom, že lidé přijdou na kulturní vystoupení, chvíli se zdrží, dají si svařák nebo punč, obhlédnou stánky a případně si něco koupí," popsal své zkušenosti Málek.

Organizátorka Rakovská: Pyžama na náměstí nesmí

Brno /ROZHOVOR/ - Náměstí Svobody v centru Brna přeje o Vánocích hlavně zábavě a setkávání. Organizátorka brněnských trhů Dana Rakovská říká, že atmosféra je tam neopakovatelná a prodejci občerstvení chtějí především na toto největší brněnské náměstí.

Jaké je složení stánkařů na náměstí Svobody?

Zatímco Zelný trh je uzavřený, bez kolejí, a dá se tam vytvořit vánoční vesnička, trhy na náměstí Svobody jsou spíš společenská událost. Pět metrů od tramvajových kolejí nesmí nic stát, takže dělí náměstí na dvě zóny. Jednu tvoří hlavně stánky s občerstvením, je odtamtud dobře vidět na pódium. Ta druhá, s vánočním stromem, je rodinná, je tam zookoutek, betlém, kováři, vánoční expres nebo Ježíškova pošta.

Liší se ceny nájmů pro jednotlivé stánkaře?

Máme jen čtyři řemeslníky, kteří mají neúměrně výhodnější podmínky. Za to pak pořádají dílny pro děti, kde je učí vyrábět slámové ozdoby, svíčky, skládat zvonkohru, adventní věnce nebo mýdla. U stánků s občerstvením je cena vyšší a závisí i na tom, jestli zůstanou až do 29. prosince.

Mají prodejci o stánky velký zájem?

Náměstí Svobody je jen jedno, všichni prodejci kromě řemeslníků tam chtějí být. Zájemci se musí hlásit už v dubnu. Každý rok je velký převis,ale stánky přidat nemůžeme. Když na mě naléhají, tak se jich ptám: Co navrhujete zbourat? Dům pánů z Lipé?

Podle čeho stánkaře vybíráte?

To dělá koordinační skupina. Nejdůležitější kritérium je zboží. Přišla mi třeba vynadat paní, že se hlásí už tři roky a nikdy ji nepřijmeme. A pak dodala, že prodává pyžama. Ale my žádný textil kromě batiky a čepic nebereme.

Jaké řešíte s prodejci na trzích nejčastější problémy?

Opakují se každý rok. Zavírací doba je ve tři čtvrtě na deset večer, aby v deset byl na náměstí už klid. Někteří stánkaři ale prodávají dál. Přestože mají zápis od policie, dostanou od nás pokutu, pro ně to nic neznamená. Jedinou pákou je, že při výběru stánkařů se přihlíží i k chování z minulých let, a toto posuzujeme jako vážný přestupek.