Opravy chodníků, rekonstrukce veřejného prostranství, opravy kanalizace či stavby cyklostezek. To vše a další projekty ve městech na jihu Moravy ohrožují vládní plány na kompenzaci ztrát firem v době koronavirové krize. Vláda totiž chce na ztráty použít kompenzační balíčky, na které plánuje použít část peněz určených obcím.

Starostové se brání stávkovou pohotovostí. „V praxi to znamená, že Znojmo kvůli tomu přijde o několik desítek milionů korun. Když k tomu přidáme ztrátu daňových příjmů v důsledku snížení HDP, můžeme v rozpočtu v součtu přijít až o 170 milionů korun. To se výrazně dotkne nás všech a projeví se to v kvalitě života ve městě,“ upozornil starosta Znojma Jan Grois.

Jak dodal, firmy by si díky balíčkům mohly odepsat daně, které zaplatily v letech 2018 a 2019. „Takže by dostaly vlastně peníze zpět ze zisků, které v těch letech měly. Podle ekonomů je to vlastně dárek velkým nadnárodním firmám, který zaplatíme my všichni. Selektivně se podpoří velké firmy, oddálí se potřebné firemní restrukturalizace a nadnárodní korporace budou motivovány k přenosu daňových ztrát ze zahraničí do České republiky, protože tady jim to vykompenzujeme my z našich obecních rozpočtů,“ přiblížil Grois.

Ke stávkové pohotovosti se připojila i starostka Hustopečí Hana Potměšilová. „My bychom mohli přijít o pět milionů korun. Ohrožená je tak rekonstrukce chodníků v Družstevní ulici, parkovací místa v ulicích Svatupluka Čecha a Žižkova i veřejné osvětlení na hřbitově,“ přiblížila Potměšilová.

Starostka se zlobí na zástupce tátu. „Situaci nám neusnadňují. Naopak. Stát by nás měl nechat rozhodovat o svých věcech. My víme, na co peníze potřebujeme. Stát by nám neměl brát naše pravomoci,“ myslí si starostka.

S tím souhlasí politolog Miloš Gregor. „Opatření vzešlo z vlády a samosprávy na to neměly žádný vliv. Vláda sice slibuje, že výpadek obcím nahradí zpětnou dotací, ale jde o nebezpečný precedens. Samosprávy tak přijdou o svobodu samostatného rozhodování a navíc půjde o navýšení byrokracie. Napsat projekt není jednoduché,“ naznačil Gregor.

Jak dodal, vláda by se nakonec ještě mohla prezentovat jako důležitý zachránce. „Existuje velká obava, že by toho vláda mohla využít k vylepšení mediálního obrazu,“ dodal Gregor.

Starosta Znojma nabízí řešení. „Tím by mohla být změna zákona o rozpočtovém určení daní,“ řekl Grois.

Ministerstvo financí obavy nesdílí. „Není pravda, že by toto opatření mělo být pro veřejné rozpočty nákladné,“ uvedlo ministerstvo.

Předseda Svazu měst a obcí František Lukl věří v úspěšná jednání s vládou. „Naznačil mi to už v pátek na jednání pan premiér. Pokud by úspěšná nebyla, jsou tu další možnosti. Za prvé Senát svým návrhem vytvořil záchrannou sít pro obce a kraje. Navrhl, že se má obcím kompenzovat tisícikoruna na hlavu a krajům čtyři sta korun na hlavu. To už je v písemné podobě a za to senátorům děkujeme,“ řekl Deníku Rovnost předseda svazu a zároveň starosta Kyjova Lukl.

Jak dodal, podporu pro senátní návrh by protestující starostové mohli podpořit například veřejným pochodem. „Věřím však, že se podpora najde i v poslanecké sněmovně. Poslanci a senátoři vnímají propad daňových příjmů, kdy především malé obce se dostávají na hranu provozní existence a jen člověk neznalý by nepodpořil bonus pro obce a kraje,“ doplnil Lukl s tím, že organizátoři protestu rozhodně neplánují nic, co by omezilo činnost úřadů.

„Nic takového, co by ovlivnilo kvalitu života našich občanů nebo dostupnosti služeb na úřadech. Atak by měl být aktivní ve vztahu k zákonodárcům. Ne nátlakově, ale věcně a hlasitě,“ zakončil Lukl.