Do vody ryby vypustil nejspíše někdo z místních. „Domníváme se, že sumečka i všechny další neinvazní druhy tam někdo bez našeho vědomí vysadil kvůli rybaření. Chov ryb v těchto mokřadech máme totiž od Státního fondu životního prostředí zakázaný,“ vyjádřila se starostka Pasohlávek Martina Dominová.

Sumeček černý navíc patří na unijní seznam invazních druhů. Platí pro něj zákaz dovozu a převozu v rámci Evropské unie, uvádění na trh, zákaz držení, chovu, rozmnožování a vypouštění do volné přírody.

„Množí se velmi rychle a dokáže se živit vším. Kvůli jeho ostnům není přirozenou potravou pro jiné živočichy a vytlačuje tak původní druhy ryb,“ vysvětlil odborník na ekologii ryb Pavel Jurajda z Akademie věd.

Než vědci tůně opět naplní, je třeba ryby přemístit. V Pasohlávkách na to ovšem není prostor. Zástupci obce proto na obecní facebookové stránce informovali, že pokud by měl někdo prostředky a místo na uschování ryb, může si je po odlovu odnést.

Neinvazivní druhy vypustí zpátky

Výzva se týká především mokřadu za Velkým dvorem. Pokud si odtud ryby nikdo neodveze, už se na místo nevrátí. Do zbylých dvou mokřadů v prameništi za sídlištěm budou neinvazivní druhy vypuštěny zpátky. Tůně jsou hned vedle sebe, takže vědci mohou ryby jednoduše přemisťovat z jedné do druhé.

V blízkosti mokřadů se navíc nachází nádrž Nové Mlýny. „Vypuštěním a následným výlovem se snažíme předejít rozšíření sumečka černého i do okolních vod,“ podotkl Jurajda.

Sup hnědý, ilustrační snímek.
Vzácná návštěva na Břeclavsku. Samice supa hnědého létala nad Pálavou

Údržba mokřadů je podle odborníků důležitá. „Poskytují útočiště pro mnoho druhů obojživelníků, hmyzu nebo ptáků. Pomáhají také zadržovat vodu v krajině,“ zmínila starostka Dominová. Na jejich vybudování obec získala dotace od Státního fondu životního prostředí v roce 2014.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: První na jihu Moravy, v Rakvicích nově funguje biometanová stanice

Zdroj: Deník/Iva Haghofer