Tiskárna vyrábí Deníky pro celou Moravu i východní Čechy a Vysočinu. „Za měsíc odvezeme sedmnáct milionů výtisků novin," vítá návštěvníky vedoucí výroby Martin Vymlátil.

Všechny taje výroby začínají a končí u rotačního válce. „Technici na něj namotají tunové role tenkého novinového papíru," říká Vymlátil. Doplňuje, že za měsíc tiskaři spotřebují průměrně devět set tun recyklovaného papíru.

Výklad vedoucího mezitím přeruší důchodkyně, která se ostatním návštěvníkům chlubí, že Rovnost doma odebírají už půl století.

Když redaktoři dopíší články, editoři a korektoři je pečlivě zkontrolují. Celé strany pošlou v elektronické podobě ve formátu PDF tiskařům. „Vyexponujeme je na tenké desky z kovu. Těch jsou podle barev, které se na ně potom uchytí, až čtyři typy," vysvětluje Vymlátil.

Dohromady tak dávají celkový obraz stránky. „Vůbec jsem nevěděla, že tiskárna funguje přes počítače. Jsem ze starší generace a tisk novin si pamatuji úplně jinak," reaguje na Vymlátilův popis čtenářka Květoslava Sedlová.

Odmotávající se papír putuje do vrchního patra, kde se už rozehřívá rotačka. Na projíždějící papír tiskne postupně. „Tiskové jednotky nanesou nejprve azurovou, potom purpurovou, žlutou a na závěr černou barvu," snaží se překřičet hlučný chod stroje Vymlátil.

Barvy se do papíru vpíjejí a schnou až šest hodin. „Už hotové je lijeme do tiskařského stroje," vyjasňuje technik zamazaný žlutým odstínem.

Za měsíc tiskaři spotřebují pětadvacet tun barvy. „Dovážíme je v půltunových a tunových tancích," upřesňuje jednatel tiskárny Vladimír Hrubý.

Potištěné pásy papíru stroj rozřeže a poskládá. Hotové výtisky putují po továrně přichycené na patnáct set klapek. Než se rotační stroj zahřeje a tiskne ostře, vyhodí obsluha na začátku směny až tisíc výtisků. Papír ovšem podnik zase recykluje.

Kvalitu novin a barevné vyvážení neustále sledují kontroloři. Z distribučních pásů jim každých pár minut vypadne vzorový výtisk. Dalibor Smutný si ho rozkládá na pultík. Očima rychle přejede zítřejší vydání. „Prověřuji barevné vyvážení. Přidávám nebo ubírám sytost. Musím brát v potaz celou stránku," objasňuje.

Zkontrolovaný výtisk zahazuje do velkého koše a spěchá pro nový. V prstech má vpitou černou barvu, protože nezaschlé noviny zanechávají šmouhy.

Dopravní zařízení za pravidelného klapání doveze čerstvé výtisky na konečnou. Do ještě vlhkých novin vkládají zaměstnanci přílohy a letáky. S prací končí po jedné ráno.

Svázané balíky ještě vonících novin si v továrně vyzvedne distributor nebo pracovníci České pošty. „Nákladními auty rozvážíme osmdesát tisíc výtisků sedmatřiceti mutací Deníku," vyčísluje Vymlátil.

Právě do Brna odcestuje ve čtvrtek večer šestnáct tisíc výtisků. „Jsem překvapený, kolik novin se za jeden večer vyrobí," svěřuje se s dojmy čtenář Rovnosti Radim Preuss.

Vedoucí olomoucké tiskárny: Rusové do papíru přidávají dřevo. Tiskárna krásně voní

Olomouc - Tiskárna Novotisk v Olomouci dodává Deníky přibližně do poloviny České republiky. „Chyby v textech nejdou na naše triko," usmívá se vedoucí výroby Martin Vymlátil.

Do jaké míry můžete ovlivnit obsah novin?

Textové složení nemůžeme měnit vůbec. I když si všimneme gramatických nebo jiných nepřesností, nemůžeme s tím nic udělat. Vydání k nám z redakcí přijde ve formě elektronických fotografií, můžeme maximálně změnit kontrast celé strany. Chyby v textech tak nejdou na naše triko.

Papír na tisk pochází z České republiky?

To ne, novinový papír se u nás bohužel už nevyrábí. Role dovážíme především z Francie, Německa a někdy z Ruska.

Liší se složení papíru z jednotlivých zemí?

Ano, ten evropský se vyrábí téměř kompletně z recyklátu, tedy třeba ze starých látek. Rusové do něj ale dávají větší procento dřeva, takže to pak tady v tiskárně krásně voní.

Proč jsou na okrajích novin dírky a barevné tečky?

Pomocí malých otvorů na okrajích stránek drží noviny v distribučním systému a nevypadnou. Tečky jsou měřící body, pomáhají kontrolorům s poznáním kontrastu jednotlivých stran.

ONDŘEJ PLEVÁK

EMA ZEZULOVÁ