V Jihomoravském kraji tuto službu zatím zavedl pouze Tišnov. Ostatní města váhají. Zpřístupnění svého účtu ovšem zvažuje krajský úřad.

Tišnov zveřejnil svůj účet loni v prosinci. „Ohlasy jsou jen pozitivní, transparentní nástroje ve správě města, jako je zveřejňování veškerých materiálů, zápisů, videí ze zastupitelstva nebo smluv, zavádíme dlouhodobě. Lidé už tedy další opatření považují za samozřejmost, a tak by tomu mělo ve veřejné správě být," komentoval starosta Jan Schneider.

Na internetu lidé vidí pohyb peněz na šesti městských účtech. Je to stejné, jako když si prohlíží vlastní vyúčtování přes internetové bankovnictví.

O pořízení takového účtu uvažuje například Znojmo, ostatní města v kraji jsou zdrženlivá. „Detailní výpisy z banky neznamenají průhlednost. Neříká to nic o tom, jak jsou nastavené účty. Lidé jen uvidí, jaké peníze jdou do města a ven z něj. Není to nic o výběrových řízeních. Je to jen populistický krok," tvrdí například starosta Moravského Krumlova na Znojemsku Tomáš Třetina.

Podle něj je důležitější, když lidé vidí, jak je nastavený rozpočet, a když chápou všechna výběrová řízení. „Toto my zveřejňujeme. Ne to, že Hana X poslala městu šest set korun. Co to komu řekne?" namítá starosta.

Také vedení největších měst na Blanensku zatím výhodám transparentního účtu nevěří. „S podobným krokem problém nemám, ale spíše bych takovou iniciativu očekával na státní úrovni. Například v souvislosti se zavedením registru smluv. Myslím si, že lidé by se ve všech těch dokumentech a číslech špatně orientovali," myslí si starosta Adamova Roman Pilát.

Souhlasí s ním tajemník blanenské radnice Josef Kupčík. „Díval jsem se na systém, který zavedli v Tišnově. Mám skutečně pochybnosti o tom, že se v tom někdo nezainteresovaný dokáže orientovat," podotkl.

Podle člena protikorupční organizace Otevřená společnost Oldřicha Kužílka by účty měly lidem jasně ukázat, o co při výdaji nebo příjmu jde, od koho nebo komu směřuje, zda jde o službu, investici a konkrétně jakou. „Pokud nyní na transparentním účtu je jen částka, ale ne informace o adresátovi a účelu platby, je to nedostatečné," podotkl Kužílek.

Tišnovský starosta Schneider upozornil, že současná verze účtu je startovací a údaje o účelu plateb přibudou. Ocenili by to i obyvatelé města. „Když radnice ohlásila, že platby jsou na internetu, účet jsem si prohlédla. Moc jsem jej ale nepochopila, protože netuším, kam peníze míří. Neumím posoudit, jestli jdou tam, kam mají," poznamenala třeba Marie Brázdová.

Kvůli nesrozumitelnosti ani Brno s transparentním účtem nepočítá. „Brno má několik účtů a denně dělá průměrně pět set transakcí. Z tohoto úhlu považujeme za maximální otevřenost zveřejňování smluv o veřejných zakázkách," sdělil mluvčí magistrátu Pavel Žára.

VÍC INFORMACÍ VE ČTVRTEČNÍM DENÍKU ROVNOST