„Princip je podobný, ale z hlediska toho, kolik máme dnes na světě spolupracujících registrů dárců, jaké máme diagnostické metody, jak víme, kdy správně transplantaci provést, jak kostní dřeň zlikvidovat a současně co nejméně poškodit zbylé orgány, jak jsme schopni diagnostikovat nejrůznější komplikace a zvládat infekce, jsme úplně někde jinde. Dnes můžeme například měřit funkci transplantátu, což z běžného krevního obrazu nepoznáme. Dozvíme se, kolik je přeživších červených krvinek od pacienta a jak transplantát funguje. Můžete také zjistit, jestli tam nezůstaly zatoulané leukemické buňky,” popsal přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky Jiří Mayer.

Nemocnicím na jihu Moravy scházejí desítky pracovníků. Ilustrační foto.
Kdo se postará o pacienty? Fakultní nemocnici v Bohunicích chybí desítky sester

Jednou z nejzásadnějších změn je, že tradiční odběr kostní dřeně, vyžadující její odebrání opakovanými vpichy do pánevní kosti, nahradil odběr krvetvorných buněk přímo z krve. Lékaři totiž přišli na to, že tyto buňky, které jsou alfou a omegou celé léčby, se nacházejí nejen v kostní dřeni, kde vznikají, ale rovněž v krvi samotné.

Zdroj: Deník/Tereza Hálová

Namísto bolestivého zákroku, který vyžadoval celkovou narkózu dárce, je dnes dotyčný pouze napojený hadičkami na přístroj, který mu krvetvorné buňky z krve sám odděluje. Zákrok je tedy bezbolestný, obejde se bez celkové anestezie a dárce během něj může spát, číst si nebo se koukat na televizi.

Moderní léčba však už s transplantací vůbec nepočítá. Takzvaná buněčná genová terapie zahrnuje použití pacientových vlastních bílých krvinek, které jsou genetickou úpravou schopné nádor rozpoznat.

Padesát policistek a policistů darovalo společně krev ve Fakultní nemocnici Brno.
Policistům pustili žilou. Společně darovali krev prvodárci i vyznamenaní

„Buňky odebereme, farmaceutická firma do nich vloží příslušný gen, který rozpozná cílový nádor, buňky nám pošlou zpět a my je opět podáme pacientovi,” vysvětlil František Folber ze Separačního střediska, které je součástí kliniky. Podání přitom probíhá podobně jako jako transfúze.

K transplantaci kostní dřeně dochází v případě jejího postižení, nejčastěji v důsledku nádorové leukémie. Přistupuje se k ní ale i v případě, kdy se v těle pacienta nachází jiný agresivní nádor, který vyžaduje intenzivní léčbu vedoucí k likvidaci pacientovy kostní dřeně.

Doktoři z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně jako jedni z prvních v České republice vyměnili pacientce s artrózou kolen oba klouby najednou.
Bolestivé čekání na operace: Výměna kloubů v Brně? Klidně až za tři roky

Za třicet let fungování Transplantačního programu Interní hematologické a onkologické kliniky bylo v brněnské Fakultní nemocnici provedeno přibližně tři tisíce transplantací kostní dřeně a krvetvorných buněk. I s genovou terapií ročně lékaři provedou na sto takových úkonů. Nárůst byl přitom poměrně rychlý.

Zatímco v roce 1993 byla provedena první transplantace kostní dřeně, o dva roky později to byly desítky zákroků ročně a v posledních letech jich zvládají stovky. „Je to intenzivní rutinní provoz, každý třetí čtvrtý den proběhne na našem pracovišti jedna transplantace,” dodal Mayer.