Těšil jste se zpátky na jižní Moravu?

Když jsem před čtyřmi a půl lety šel na policejní prezidium, rozhodně jsem si nemyslel, že tam budu do důchodu. Bral jsem to jako zkušenost na několik let. Celou dobu jsem žil v Lednici. Když přišla možnost jít na Krajské ředitelství v Brně, byla to pro mě ideální příležitost k návratu. Chtěl jsem se vrátit na jižní Moravu a stát se členem týmu, který tady funguje.

Proč jste chtěl zpět?

Neustálé cestování je nevýhodné a roli hrály i soukromé záležitosti. Souhrou náhod jsem pak dostal tuto nabídku. Aspoň si teď v praxi ověřím to, co jsme na prezidiu vymysleli.

Měl jste nabídku jít i na jiná krajská ředitelství?

Jihomoravské ředitelství pro mne bylo jedinou možnou volbou. Vedlo mne k tomu i to, že bydlím v Lednici. Bývalý krajský ředitel Tomáš Kužel, který je teď v Ostravě, má zase dům v Moravskoslezském kraji. Byla to dobrá souhra okolností. Pokud jsem se navíc chtěl z Prahy někam vrátit, byla to vždy jižní Morava.

Jaký byl první týden na jihomoravském ředitelství?

Zatím mám za sebou řadu jednání. Hlavně jsem se chtěl se všemi seznámit. Už jsem se setkal s ředitelem hasičů, záchranářů i s brněnským primátorem. Policie totiž není jediná složka, která se stará o bezpečnost. Jde o komplex organizací, které k tomu mají co říci a plní své role. Od vedení kraje až po jednotlivé obce.

Už jste si stihl promyslet nějaké změny, které chcete u krajské policie zavést?

Při nástupu jsem řekl, že nehodlám dělat žádné radikální změny. Například měnit vedení nebo něco podobného. Ověřil jsem si, že to nikdy k ničemu dobrému nevede. Úřad přestane fungovat. Jsem ale přesvědčený, že jihomoravská správa pracuje velmi dobře. V budoucnu samozřejmě změny vyloučit nemohu. Teď ale žádné neplánuji. Navíc mám výhodu, že řadu lidí, co tu teď jsou, znám.

Musíte se potýkat ale i s nutným šetřením u policie.

Koncem minulého roku jsme nastavili strukturu tak, aby policie fungovala. Od toho se odvíjí i peníze na mzdy. Těch jsme dostali stejně jako loni. V tom problém není.

A co další náklady?

Velmi důležité jsou například pohonné hmoty. Letos jsme posílili rozpočet na jednotlivých odborech, který by měl zajistit, aby na benzin a naftu peníze byly. Nemůžeme přece škrtat tak, aby kvůli tomu policisté méně plnili své úkoly. V některých projektech a nákupu technického vybavení nás navíc podporuje i krajský úřad. Na fungování policie máme. Je pravda, že v minulosti bývala doba hojnosti. Omezení ale nezasáhlo pouze policii.

Plánujete kvůli šetření nějaké organizační změny?

Žádné takové zásadní změny nečekám. Například na rušení útvarů určitě nedojde. Pro následující roky připravuje prezidium personální vizi do roku 2017. Ta řeší, jak má policie vypadat z pohledu zaměstnanců. Jediné, co z toho snad už mohu říci, je to, že se rozhodně nebude snižovat počet policistů. Spíš naopak.

Na co se teď na jižní Moravě chcete zaměřit?

Trápí nás hlavně majetková trestná činnost a drogová problematika. Obě spolu také souvisí. Když někdo nemá na drogy, jde krást, aby si je mohl obstarat. Od začátku roku hodně narostl počet kapesních krádeží. Plánujeme proto různá opatření.

Jako o návratu domů hovoří nový ředitel jihomoravské policie Leoš Tržil o svém nástupu do této funkce. Předtím pět let šéfoval na policejním prezidiu dopravní policii. Teď se chce víc soustředit na další odvětví policejní práce.

Ovlivnila to podle vás i amnestie?

Určitě se dá říci, že amnestie má na zvýšení trestné činnosti svůj podíl. Nicméně se s tím společnost musí nějak vypořádat. I když to rozhodně nebude ze dne na den. Je také pravda, že část amnestovaných byla ve vězení za věci, které provedli z nedbalosti, a část se jich napraví. Jsou ale také notoričtí zloději, kteří se dostali ven a nyní mohou zvyšovat i počet kapesních krádeží.

A další krádeže?

To je otázka veřejného pořádku. Chceme proto prohloubit spolupráci například s obcemi či městskou policií a podpořit vzájemnou komunikaci i odpovědnost obcí. Bezpečnost není jen o policii, ale také o dalších okolnostech. Vše spolu souvisí. Velký problém je například to, jak lidé vnímají vlastní odpovědnost za svou bezpečnost. Jestli dělají vše pro to, aby chránili svůj majetek, nebo ne. Zda třeba nechávají cennosti v zaparkovaném autě nebo mají peněženku snadno dostupnou a viditelnou. Lidé si musí uvědomit, že si své věci mají chránit sami. Policie to za ně dělat nemůže. Ta krádeže pak už jen vyšetřuje.

Mnoho let jste byl u dopravní policie. Máte v plánu své zkušenosti nějak zužitkovat i jako ředitel jihomoravské policie?

Že jsem byl v Praze, byla pro jihomoravskou dopravní policii nevýhoda. Z tohoto kraje pocházím, a proto jsem se na místní policii víc zaměřil. Spoustu věcí jsem s ní řešil už jako metodik na prezidiu. Nemyslím si, že je tu potřeba něco radikálně měnit nebo řešit. Je to nastavené velmi dobře.

Je tedy podle vás ještě co zlepšovat?

Jde hodně o prevenci. Pokud chceme zvýšit bezpečnost, musíme se bavit o dodělání silniční sítě. Základní problémy jsou nedostavěné silnice R43 na Svitavy a R52 na Mikulov. Pokud se nám tuto silnici podaří postavit, zklidní se problémová I53 a celé Znojemsko.

Jaké další úpravy plánujete?

Chceme upravit přechody, osvětlit je, opravit dopravní značení. Velký problém je také povrch silnic. Asi u poloviny vozovek není dost drsný. Auto na nich dostane smyk mnohem dřív, než řidič čeká. On pak sice způsobí dopravní nehodu, ale může za ni i něco jiného. A není to jediný problém. Například když chybí vodorovné čáry, může řidič v mlze ztratit orie-ntaci a vjet do protisměru. Kdyby tam značení bylo, k nehodě by třeba vůbec nedošlo. Problémový je i technický stav aut. Nebezpečné je, že se opravují vraky po dopravních nehodách. Pozná se to například u havárií, kdy se auto rozpůlí o strom. Autu z výroby se to nikdy nestane.

Co udělá s dopravou plánovaná oprava dálnice D1?

Snad to nebude tak drastické. Poslední studie říkají, že když všude zůstanou zachované dva pruhy, fronty nebudou. Pro jihomoravské krajské ředitelství to každopádně znamená vyšší dohled nad kontrolovanými úseky. Teď se začíná někde u 150. kilometru. Pak se práce přiblíží Brnu.

Čekáte, že budou řidiči hledat i nějaké objízdné trasy? Může to v okolí dělat problémy?

Oficiální objízdné trasy nejsou. A mám zkušenosti, že prvních čtrnáct dní rozhodne, jestli si lidé nějaké alternativní cesty najdou. Dá se ale předpokládat, že lidé z Ostravska využijí severní cestu přes Hradec Králové. Jak to bude vypadat, ukáže až čas. Nejhorší to bude ve chvíli, kdy dělníci svedou provoz do jednoho směru. K tomu plánujeme rozsáhlá opatření. Každé dva kilometry budou snímat kamery napojené na pracoviště dozorčího. Všude budou motorizované hlídky. Myslím, že je to celkem dobře připravené.

Leoš Tržil.

Po dálnici D1 jste musel často jezdit, když jste dojížděl do Prahy.

Stávalo se, že jsem po ní jel i čtyřikrát týdně. Nevím, čím to je, ale nikdy jsem na ní nestál. Je pravda, že jsem poslouchal dopravní zpravodajství. A když jsem slyšel o nehodě, objel jsem místo jinudy. Také se mi stalo, že jsem projel třeba 150. kilometr a o dvacet minut později hlásili, že tam auta stojí kvůli nehodě. Takže jsem měl i hodně štěstí.

Když jste byl na dopravním ředitelství, řešili jste nějaké problémy spojené s D1?

Zabývali jsme se například mikrospánkem řidičů kamionů. A zjistili jsme, že nejčastěji spí v úseku od Velkého Beranova po Domašov. Důvodem je, že na předělu Moravy a Čech končí beton a začíná asfalt. No a jak se tam otřesy začnou přenášet přes pružiny do sedačky řidiče, tak ho dálnice ukolébá.

Celý život jste bydlel v Lednici. Teď jste se kvůli postu ředitele krajské policie vzdal pozice tamního místostarosty. Co vás k tomu vedlo?

Rezignoval jsem na post místostarosty a člena rady. Stále zůstávám v zastupitelstvu města. Funkcí jsem se vzdal proto, že práce ředitele jihomoravské policie je velmi náročná. Zvlášť pro mě, protože si musím prohloubit své znalosti a zkušenosti. Měl jsem obavu, že bych na obě funkce neměl dost času. I když jsem dřív Lednici věnoval hlavně víkendy. Druhým důvodem je otázka možného střetu zájmů. Toho se chci vyvarovat. Domluvili jsme se, že ale mohu dál oddávat lidi. U toho bych chtěl zůstat, protože to dělám moc rád.

Jak dlouho už oddáváte?

Dva a půl roku. A někdy je to hodně zajímavé. Lednice je hojně turisticky navštěvovaná a často se tam sejde i šest sňatků v jeden den. A to ještě každý na jiném místě. Minulou sobotu jsem například oddával čtyři svatby. Je to moc pěkný pocit. Když to svatebčané hodně prožívají, i já mám někdy problém své city udržet. Také mne baví sledovat u toho kulturní rozdíly mezi lidmi. Hlavně když oddávám cizince. Ke svatbám chodím ale mnohem déle. Dřív jsem tam hrál na klávesy. S výběrem skladeb jsem si vždy dal velkou práci. Rád jsem ladil atmosféru. Žádný muzikant ale nejsem.

Poznal vás tam už nějaký svatebčan jako policistu?

Pamatuji si, že jsem oddával jeden pár z Břeclavi. Až na místě jsem zjistil, že otec nevěsty je můj bývalý učitel. Po obřadu za mnou přišel ženich a říkal, že je moc rád, že jsem ho oddal zrovna já. A oslovil mě pane plukovníku. To mě zarazilo. Pak jsem zjistil, že je to policista. Často také na lidech vidím, že si mě prohlíží a přemýšlejí, odkud mě znají.

Teď jste dal přednost policii před politikou. Je možné, že se to někdy otočí? Že odejdete od policie a stanete se například starostou Lednice?

Mé motto je: nikdy neříkej nikdy. Někteří lidé v Lednici už s tím možná počítají. Bude samozřejmě záležet na situaci. Dokážu si to představit, ale neřeším to. Teď jsem na krajském ředitelství policie.