S každou skupinou turistů procházejících jeskyněmi Moravského krasu se zvyšuje tamní teplota vzduchu. To prokázalo dlouhodobé měření hydrometeorologů. Výkyvy teplot podle nich nesvědčí krápníkům. Správa jeskyní však tvrdí: Celoroční kolísání teplot ovlivňuje teplotu v jeskyni víc než turisté.

Jeskyně Moravského krasu ročně navštíví více než tři sta tisíc lidí, z toho dvě třetiny míří do Punkevních jeskyní. Právě tam a také do Kateřinské jeskyně brněnští hydrometeorologové umístili desítky monitorovacích přístrojů. „Ty neustále měřily a zaznamenávaly do počítače teplotu, relativní vlhkost vzduchu, teplotu skalního masivu a vody, rychlost a směr proudění vzduchu a také atmosférický tlak vzduchu a oxidu uhličitého," popsal vedoucí Správy jeskyní Moravského krasu Jiří Hebelka.

Právě Správa jeskyní společně s Českým hydrometeorologickým ústavem v roce 2007 spustila čtyřleté měření. „Přístroje zjistily, že turistický provoz ovlivňuje jeskynní mikroklima. Při průchodu návštěvníků se krátkodobě zvyšuje teplota o několik desetin stupně Celsia, vlhkost i rychlost pohybu vzduchu. Po jejich odchodu se ale hodnoty zase poměrně rychle vrací do původní rovnováhy, protože prostředí jeskyně má schopnost samoregulace," vysvětlil Hebelka.

Pro srovnávání hodnot byly snímače teploty umístěny i ve Sloupsko-šošůvských jeskyních a rovněž v Amatérské jeskyni, která je veřejnosti nepřístupná. Venkovní hodnoty pak měřily meteorologické stanice na pěti místech v Moravském krasu.

Právě kolísání hodnot jednotlivých složek jeskynního klimatického prostředí může podle tvrzení hydrometeorologů působit na chemické a fyzikální procesy, a tedy i na růst krápníků, které při výrazné změně teploty začnou vysychat. „Tvorba krápníků je komplexní proces, ve kterém hraje roli mikroklima. Proto změna teploty, kterou mohou zvýšit vysoké počty návštěvníků, je určitým indikátorem narušení celého procesu. Z našich měření vyplývá, že se hodnoty během dne či roku vyrovnávají. V literatuře je ale uvedené, že vysoká návštěvnost může významněji měnit prostředí," namítl vedoucí brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Jaroslav Rožnovský.

Hebelka však kolísání teplot kvůli turistům nepovažuje za tak podstatné, jako jsou jiné vlivy. „Z výsledků měření jsme zjistili, že podstatně větší výkyvy způsobují změny venkovních klimatických podmínek a hodnoty ovlivňuje třeba i vodní tok protékající jeskyní," doplnil Hebelka.

Správa jeskyní má nyní nastavené limity, kolik návštěvníků do jeskyní pustí. Právě měření mělo ukázat, jestli je potřeba limity snížit. Podle Hebelky to však díky novým zjištěním nebude nutné.

V Moravském krasu už několikrát byl i student Filip Hrbáček. „Z toho mála, co vím, nemůžu soudit, jestli turisté krápníkům škodí. Myslím si ale, že vždy záleží na více faktorech," usoudil Hrbáček.